diff --git a/articles/2008/144-mhz-pa-s-2x-gi7b.md b/articles/2008/144-mhz-pa-s-2x-gi7b.md
index be24a2c08bcf8bda980b73f9b81b34ffe2c42980..3d7b528e8a930408780e763b6713214525377265 100644
--- a/articles/2008/144-mhz-pa-s-2x-gi7b.md
+++ b/articles/2008/144-mhz-pa-s-2x-gi7b.md
@@ -23,7 +23,7 @@ Po oněch dvou měsících ladění jsem začal hledat jiné řešení a použil
 ([YU1AW - PA for lazy build](http://www.qsl.net/yu1aw/VHF_PA/PA%20for%20lazy%20build.htm))
 na níže je obrázku schéma.
 
-![Schéma zapojení dle YU1AW](2xgi7b-2m-lb.gif =512x)
+![Schéma zapojení dle YU1AW](2xgi7b-2m-lb.png =512x)
 
 Protože bylo vše hotové, tak jsem jen dal mohutnější chladiče na GIčka vhodné pro chlazení "z boku",
 použil jsem dva 47 pF "USSR door knob" kondenzátory" (na obrázcích je starší varianta s 1 nF kondem, který se dost hřál),
@@ -46,7 +46,7 @@ současně jedním vypínačem. V PA je jen základní měření a jednoduchý s
 TX/RX LED a klíčování přes optočlen (abychom se vyhli zatahování zemních poteciálů mezi PA a ovládacím hlavním sekvencerem). Podobný PTT opto obvod je ve všech
 OK1KVK PA. Sekvencer je v tomto PA jen pro případ samostatného použití PA a v podstatě není využit v našem (OK1KVK) zapojení 2m pracoviště.
 
-![Schéma jednoduchého sekvenceru](sequencer-ver1.bmp =512x)
+![Schéma jednoduchého sekvenceru](sequencer-ver1.png =512x)
 
 Zapojení obvodů předpětí elektronek je převzat ze stránek G3SEK. Aby vyhovoval našim požadavkům, tak bylo nutné v něm udělat úpravy. Ian G3SEK ( viz. obrázek)
 pravděpodobně používal velmi citlivé měřáky, kde úbytek na měřících odporech šel jen do velikosti několik několik setin či jen desetin voltu.
@@ -82,7 +82,7 @@ se stejnou historií provozu. No pak je jen třeba čas od času klidové proudy
 mřížek jsou oddělené pro každou elektronku zvlášť a navíc jsou kontakty vyvedeny na vodiče s fastony, které jdou v případě nastavování vytáhnout
 z příslušných kontaktů a lze nastavovat klidové proudy odděleně pro každou elektronku zvlášť.
 
-![Propojení všech desek a ostatních součástí koncového stupně ](triode-board-interconnection.gif =512x)
+![Propojení všech desek a ostatních součástí koncového stupně ](triode-board-interconnection.png =512x)
 
 Takto vypadá PA z boku, kde jsou vidět desky sekvenceru a předpětí. V dolním patře je zdroj, vstupní útlumák pro nastavení vhodné úrovně buzení a měření proudu
 anod, mřížkových proudů a výstupní wattmetr s měřením odraženého výkonu. Měřící vazbu Kathrein pro tento PA poskytl Jirka OK7RA. V  horním patře je dutina PA
@@ -106,7 +106,7 @@ V našem případě anodové napětí je malinko menší. Z obrázku je patrné
 hravě udrží. Výstupní kondenzátor pak musí mít odolnost vyšší než 300 V, což také není problém u běžných otočných kondenzátorů z elektronkové éry. Podle mojich
 pozorování výpočet odpovídá realitě, protože k přeskokům a sršení na ladícím ani výstupním kondu nedochází.
 
-![Graf znázorňující napětí na ladícím a výstupním kondenzátoru](2xgi46b_voltages.gif =512x)
+![Graf znázorňující napětí na ladícím a výstupním kondenzátoru](2xgi46b_voltages.png =512x)
 
 ## Poznámky autora:
 Za osm let provozu doznal výše popsaný koncový zesilovač mnoha úprav. Jednalo se o pořízení nového toroidního transformátoru anodového napětí,