diff --git a/articles/2008/kamera-na-blatenskem-vrchu.md b/articles/2008/kamera-na-blatenskem-vrchu.md
deleted file mode 100644
index 8e98a2dc7de751648eb5e52e738c5f0c4a65863a..0000000000000000000000000000000000000000
--- a/articles/2008/kamera-na-blatenskem-vrchu.md
+++ /dev/null
@@ -1,20 +0,0 @@
-+++
-
-title = "Kamera na Blatenském vrchu"
-perex_e = "
-
-Kamera na Blatenském vrchu(1044m.n.m.) / JO60JJ
-AKTUALIZOVAT | Snímky jsou pořizovány v intervalu 60s
-
-
-"
-tags = ["Článek"]
-+++
-
-
-
-Kamera na Blatenském vrchu(1044m.n.m.) / JO60JJ
-AKTUALIZOVAT | Snímky jsou pořizovány v intervalu 60s
-
-
-
diff --git a/articles/2008/vyroba-plosnych-spoju-nazehlovanim-toneru.md b/articles/2008/vyroba-plosnych-spoju-nazehlovanim-toneru.md
deleted file mode 100644
index 12c4f62be64a27ecd3a385d084da9c4115220ccf..0000000000000000000000000000000000000000
--- a/articles/2008/vyroba-plosnych-spoju-nazehlovanim-toneru.md
+++ /dev/null
@@ -1,15 +0,0 @@
-+++
-
-title = "Výroba plošných spojů nažehlováním toneru"
-perex_e = "
-V únorovém článku jsme Vám poodhalili velice ekonomickou metodu výroby plošných spojů a po delší odmlce Vám přinášíme vcelku exkluzivní video-reportáž, která Vám doufejme usnadní samotnou výrobu. Hodně štěstí při leptání. Video uvnitř článku.
-
-"
-tags = ["Článek"]
-+++
-
-
-V únorovém článku jsme Vám poodhalili velice ekonomickou metodu výroby plošných spojů a po delší odmlce Vám přinášíme vcelku exkluzivní video-reportáž, která Vám doufejme usnadní samotnou výrobu. Hodně štěstí při leptání. Video uvnitř článku.
-
-
-<object height="350" width="425" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=7,0,0,0" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000"><param value="http://www.youtube.com/v/YTeGho7Cy7o" name="src"><embed height="350" width="425" src="http://www.youtube.com/v/YTeGho7Cy7o" type="application/x-shockwave-flash"></object>
\ No newline at end of file
diff --git a/articles/2008/vyroba-plosnych-spoju.md b/articles/2008/vyroba-plosnych-spoju.md
index 814a0360dc0b9fcfadcfc8c6261435c8b23ebb98..99a5dfc4523a769bee0760a7a42fb6aad7c9d578 100644
--- a/articles/2008/vyroba-plosnych-spoju.md
+++ b/articles/2008/vyroba-plosnych-spoju.md
@@ -1,31 +1,61 @@
-+++
+```
 
-title = "Výroba plošných spojů"
-perex_e = "Vyrobit plošný spoj rychle, levně a kvalitně, zejména když nechceme tisíc kusů, bývá někdy problém. Pokud jde o jednoduchou desku, vystačíme ještě s lihovým fixem nebo někomu dokonce postačí hřebík a do desky  potřebný motiv \"vyškrábe\". Ale upřímně, komu se dnes chce něco malovat nebo dokonce škrábat? V mnoha případech je deska tak složitá, že s těmito metodami prostě kvalitní spoj neuděláme. V následujícím článku bych rád představil zajímavý způsob výroby desky plošných spojů(dále jen DPS), který používáme na kroužku elektroniky v radioklubu a nevyjde vás na víc, než pár korun.
-.. 
-"
-tags = ["Článek"]
-+++
+title = "Výroba plošných spojů nažehlovací metodou"
+perex = "Vyrobit plošný spoj rychle, levně a kvalitně, zejména když nechceme tisíc kusů, bývá někdy problém. V následujícím článku bych rád představil zajímavý způsob výroby desky plošných spojů, který používáme na kroužku elektroniky v radioklubu a nevyjde Vás na víc, než pár korun."
+tags = ["Článek", "Začínajícím"]
+image = "lead.png"
 
-Vyrobit plošný spoj rychle, levně a kvalitně, zejména když nechceme tisíc kusů, bývá někdy problém. Pokud jde o jednoduchou desku, vystačíme ještě s lihovým fixem nebo někomu dokonce postačí hřebík a do desky  potřebný motiv "vyškrábe". Ale upřímně, komu se dnes chce něco malovat nebo dokonce škrábat? V mnoha případech je deska tak složitá, že s těmito metodami prostě kvalitní spoj neuděláme. V následujícím článku bych rád představil zajímavý způsob výroby desky plošných spojů(dále jen DPS), který používáme na kroužku elektroniky v radioklubu a nevyjde vás na víc, než pár korun.
-.. 
+```
 
-Tato metoda je založená na principu tisku toneru z laserové tiskárny na lepící papír a následném přežehlením na DPS. K celému procesu výroby je nejdůležitější **laserová tiskárna**, [**obyčejné barevné lepící papíry**](http://www.stepa.cz/katalog/slozky/slozky.php) a **žehlička**.
-.
-**1)** **Připravíme** si motiv plošného spoje, tak abychom jej mohli vytisknout na laserové tiskárně. Stačí i obyčejná tiskárna, ale vždy jsme dávali co **nejsytější** tisk, aby bylo toneru na papíře co nejvíce. Při tisku zvolíme **zrcadlově obrácený tisk** (při nažehlení na desku plošného spoje se motiv zrcadlově obrátí), většina programů pro návrh plošných spojů při tisku plně podporuje zrcadlově obrácený tisk. Pokud se tiskne například z PDF nebo jiného formátu (GIF, PNG), je nutné si poradit dalšími programy na jejich úpravu.
+# Ăšvod
+Vyrobit plošný spoj rychle, levně a kvalitně, zejména když nechceme tisíc kusů, bývá někdy problém. Pokud jde o jednoduchou desku, vystačíme ještě s lihovým fixem nebo někomu dokonce postačí hřebík a do desky  potřebný motiv "vyškrábe". Ale upřímně, komu se dnes chce něco malovat nebo dokonce škrábat? V mnoha případech je deska tak složitá, že s těmito metodami prostě kvalitní spoj neuděláme. V následujícím článku bych rád představil zajímavý způsob výroby desky plošných spojů(dále jen DPS), který používáme na kroužku elektroniky v radioklubu a nevyjde Vás na víc, než pár korun.
 
-[![zkušební tisk](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_07s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_07.jpg "zkušební tisk")zkušební tisk.**2)** **První zkušební tisk** provádíme na čistý kancelářský papír. Přes tento vytištěný obraz návrhu plošného spoje, s dostatečným okrajem (nám se osvědčil 1cm), přelepíme lepící páskou barevný lepící papír a to lepivou stranou nahoru. Tyto barevné lepící papíry lze koupit v každém papírnictví a jejich cena se pohybuje okolo 30 Kč. Znovu vložíme papír s nalepeným kusem barevného papíru do tiskárny a dáme opět tisknout. Po vytisknutí lepící barevný papír s vytištěným motivem na lepící straně odstřihneme nebo odlepíme..[![nalepení lepícího papíru](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_08s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_08.jpg) [![tisk](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_09s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_09.jpg) [![odlepení](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_10s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_10.jpg)nalepení - tisk - odlepení...**3)** **Nažehlení** je nejdůležitější částí výroby. Vytištěný motiv na lepícím papíru položíme na rovnou podložku, motivem navrch. Na tento motiv přesně přiložíme **očištěnou** a **odmaštěnou** DPS. Na plošný spoj přiložíme kancelářský papír a nakonec přiložíme žehličku. Žehličku doporučujeme nastavit na nějakou nižší hodnotu (hedvábí), tak aby se během přežehlovaní nespálil papír. Po dobu cca 1min necháme žehličku bez přítlaku na desce a pak po dobu další 1 min na žehličku mírně zatlačíme, ale tak abychom si nepohybovali deskou a motiv si nerozmazali.  Také se nám osvědčilo několikrát přejet žehličkou přes papír, aby toner byl opravdu na plošném spoji (pokud je málo zažehlen, motiv v následujím kroku z mědi  "uplave").  Poté sundáme papír a desku plošných spojů s lepícím papírem necháme vychladnout....[![před nažehlením](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_02s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_02.jpg)před naželením..**4)** Když je deska již studená, vložíme ji do nádoby s obyčejnou vodou a necháme bez dalšího zásahu volně pod vodou. Po nějaké době se papír sám odlepí a můžeme si vylovit plošný spoj s otištěným motivem...[![](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_04s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_04.jpg) [![](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_03s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_03.jpg)samovolné odlepení ve vodě....
-[![neĹľehleno](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_05s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_05.jpg "naĹľehleno")..
-**5)** Před **leptáním** zkontrolujeme jestli se motiv přežehlil dobře a jestli není někde porušen. Pak si připravíme leptací lázeň. My používáme peroxid vodíku (technický 30%) a kyselinu chlorovodíkovou (solnou) a obyčejnou vodu v poměru velmi přibližně 1:1:1\. Někdy dáváme více vody, aby bylo více času kontrolovat průběh leptání. Obě tyto chemikálie jsou běžně k dostání za pár korun v drogérii. Při leptání a probíhající chemické reakci se uvolňuje chlór, tedy je dobré provádět tuto činnost v dobře větrané místnosti nebo někde venku. Doba leptání je závislá na koncentraci jednotlivých chemikálií...[![Leptáme](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_01s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_01.jpg "Leptáme")leptací lázeň.
+# NaĹľehlovacĂ­ metoda
+Tato metoda je založená na principu tisku toneru z laserové tiskárny na lepící papír a následném přežehlením na DPS. K celému procesu výroby je nejdůležitější **laserová tiskárna**, [obyčejné barevné lepící papíry](http://www.stepa.cz/katalog/slozky/slozky.php) a **žehlička**.
 
-**6)** Po odleptání mědi desku vydrhneme a vyčistíme od nažehleného toneru a můžeme začít pracovat.
+## Příprava motivu pro tisk
+Připravíme si motiv plošného spoje, tak abychom jej mohli vytisknout na laserové tiskárně. Stačí i obyčejná tiskárna, ale vždy jsme dávali co **nejsytější** tisk, aby bylo toneru na papíře co nejvíce. Dále čím je větší rozlišení tisku, tak tím je možné vyrobyt jemnější DPS. Při tisku zvolíme **zrcadlově obrácený tisk** (při nažehlení na desku plošného spoje se motiv zrcadlově obrátí), většina programů pro návrh plošných spojů při tisku plně podporuje zrcadlově obrácený tisk. Pokud se tiskne například z PDF nebo jiného formátu (GIF, PNG), je nutné si poradit dalšími programy na jejich úpravu.
 
-.zgj[![hotové DPS](/upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_06s.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/plosnaky/plos_06.jpg).
+![zkušební tisk](plos_07.jpg =600x)
 
-Místo lepích papírů jsme vyzkoušeli i jiné materiály, například křídový papír nebo zbytky ze samolepích fólií. Důležitým znakem je vždy savost toneru, která musí být co nejmenší, aby se na DPS prenesl  motiv v celku. Při použití například leského fotopapíru nebylo ani třeba dávat nažehlenou DPS do vody, stacilo papír jednoduše strhnout.
+## Zkušební tisk
+První zkušební tisk provádíme na čistý kancelářský papír. Přes tento vytištěný obraz návrhu plošného spoje, s dostatečným okrajem (nám se osvědčil 1cm), přelepíme lepící páskou barevný lepící papír a to lepivou stranou nahoru. Tyto barevné lepící papíry lze koupit v každém papírnictví a jejich cena se pohybuje okolo 30 Kč. Znovu vložíme papír s nalepeným kusem barevného papíru do tiskárny a dáme opět tisknout. Po vytisknutí lepící barevný papír s vytištěným motivem na lepící straně odstřihneme nebo odlepíme.
 
-- tato metoda je výrazně ekonomičtější než známá metoda s využitím **fotocitlivé vrsty**, zde není potřeba ani speciálního a drahého plošného spoje s fotocitlivou vrstvou, ani tisknutí motivu na drahé fólie a vyvolávání atd. Lze velmi dobře aplikovat, pokud chceme vyrábět jeden kus a celý proces výroby netrvá ani **15 min**. Samozřejmě nedosahuje takové kvality, jako výroba fotocestou, ale pro naše běžné účely to naprosto stačí. Navíc k ní nejsou potřeba žádné složité či cenově nedostupné materiály a mohou ji snadno provádět i kluci doma.
+![nalepenĂ­ lepĂ­cĂ­ho papĂ­ru](plos_08.jpg =x200)
+![tisk](plos_09.jpg =x200)
+![odlepenĂ­](plos_10.jpg =x200)
 
-<object height="350" width="425" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=7,0,0,0" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000"><param value="http://www.youtube.com/v/YTeGho7Cy7o" name="src"><embed height="350" width="425" src="http://www.youtube.com/v/YTeGho7Cy7o" type="application/x-shockwave-flash"></object> 
+## NaĹľehlenĂ­
+Nažehlení je nejdůležitější částí výroby. Vytištěný motiv na lepícím papíru položíme na rovnou podložku, motivem navrch. Na tento motiv přesně přiložíme **očištěnou** a **odmaštěnou** DPS. Na plošný spoj přiložíme kancelářský papír a nakonec přiložíme žehličku. Žehličku doporučujeme nastavit na nějakou nižší hodnotu (hedvábí), tak aby se během přežehlovaní nespálil papír. Po dobu cca 1min necháme žehličku bez přítlaku na desce a pak po dobu další 1 min na žehličku mírně zatlačíme, ale tak abychom si nepohybovali deskou a motiv si nerozmazali.  Také se nám osvědčilo několikrát přejet žehličkou přes papír, aby toner byl opravdu na plošném spoji (pokud je málo zažehlen, motiv v následujím kroku z mědi  "uplave"). Poté sundáme papír a desku plošných spojů s lepícím papírem necháme vychladnout.
 
-Inspiraci jsme našli na serveru [YouTube](http://www.youtube.com/watch?v=urv6jArKp6M&feature=related "Youtube link") a mnoho dalšího lze najít i [zde](http://www.youtube.com/results?search_query=making+PCB&search_type= "Seach Youtube...").
\ No newline at end of file
+![před nažehlením](plos_02.jpg =600x)
+
+## OdmoÄŤenĂ­
+Když je deska již studená, vložíme ji do nádoby s obyčejnou vodou a necháme bez dalšího zásahu volně odmočit pod vodou. Po nějaké době se papír sám odlepí a můžeme si vylovit plošný spoj s otištěným motivem.
+
+![](plos_04.jpg =x200)
+![](plos_03.jpg =x200)
+![naĹľehleno](plos_05.jpg =x200)
+
+## Leptání
+Před leptáním zkontrolujeme, jestli se motiv přežehlil dobře a jestli není někde porušen. Pak si připravíme leptací lázeň. My používáme peroxid vodíku (technický 30%) a kyselinu chlorovodíkovou (solnou) a obyčejnou vodu v poměru velmi přibližně 1:1:1. Někdy dáváme více vody, aby bylo více času kontrolovat průběh leptání. Obě tyto chemikálie jsou běžně k dostání za pár korun v drogérii. Při leptání a probíhající chemické reakci se uvolňuje chlór, je tedy dobré provádět tuto činnost v dobře větrané místnosti nebo někde venku. Doba leptání je závislá na koncentraci jednotlivých chemikálií.
+
+![Leptáme](plos_01.jpg =600x)
+
+## Finální vyčištění
+Po odleptání mědi desku vydrhneme a vyčistíme od nažehleného toneru a můžeme začít pracovat.
+
+![hotové DPS](plos_06.jpg =600x)
+
+# Poznámky
+- Místo lepích papírů jsme vyzkoušeli i jiné materiály, například křídový papír nebo zbytky ze samolepích fólií. Důležitým znakem je vždy savost toneru, která musí být co nejmenší, aby se na DPS prenesl  motiv v celku. Při použití například leského fotopapíru nebylo ani třeba dávat nažehlenou DPS do vody, stacilo papír jednoduše strhnout.
+
+- Tato metoda je výrazně ekonomičtější než známá metoda s využitím **fotocitlivé vrsty**, zde není potřeba ani speciálního a drahého plošného spoje s fotocitlivou vrstvou, ani tisknutí motivu na drahé fólie a vyvolávání atd. Lze velmi dobře aplikovat, pokud chceme vyrábět jeden kus a celý proces výroby netrvá ani **15 min**. Samozřejmě nedosahuje takové kvality, jako výroba fotocestou, ale pro naše běžné účely to naprosto stačí. Navíc k ní nejsou potřeba žádné složité či cenově nedostupné materiály a mohou ji snadno provádět i kluci doma.
+
+# Exkluzivní video-reportáž
+která Vám doufejme usnadní samotnou výrobu. Hodně štěstí při leptání.
+
+![](https://youtu.be/YTeGho7Cy7o)
+
+# Zdroje
+Inspiraci jsme našli na serveru [YouTube](http://www.youtube.com/watch?v=urv6jArKp6M&feature=related "Youtube link") a mnoho dalšího lze najít i [zde](http://www.youtube.com/results?search_query=making+PCB&search_type= "Seach Youtube...").
diff --git a/articles/2009/toroidy-a-dvouotvorova-jadra-v-radioamaterske-praxi.md b/articles/2009/toroidy-a-dvouotvorova-jadra-v-radioamaterske-praxi.md
index 5e04c9322334d31daf76fbe3be93b5db4091e0b4..4a9c475b96bae0e229500f760d2bb8ce1621c106 100644
--- a/articles/2009/toroidy-a-dvouotvorova-jadra-v-radioamaterske-praxi.md
+++ b/articles/2009/toroidy-a-dvouotvorova-jadra-v-radioamaterske-praxi.md
@@ -1,196 +1,175 @@
-+++
+```
 
 title = "Toroidy a dvouotvorová jádra v radioamatérské praxi"
-perex_e = "Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader 
-jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou 
-obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném 
-povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v 
-současnosti dostupné v GESu. 
-.
-"
+perex = "Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader
+jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou
+obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném
+povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v
+současnosti dostupné v GESu."
 tags = ["Článek"]
-+++
+[author]
+name = "Petr, OK1WPN"
 
-Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader 
-jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou 
-obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném 
-povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v 
-současnosti dostupné v GESu. 
-.
+```
+<script type="text/x-mathjax-config">
+MathJax.Hub.Config({
+  TeX: { equationNumbers: { autoNumber: "AMS" } }
+});
+</script>
 
-Výrobců je ovšem neuvěřitelné množství, jak poznáte z přiložených cross-referenčních listů vybraných firem. Přitom vlastně každý výrobce používá jiné kódové značení pro své ferromagnetické materiály. Navíc v průběhu času došlo k fúzi některých výrobců, např. Siemens se spojil s Matsushitou a vytvořili tak firmu Epcos, která velkou část své výroby převedla do Číny. Dnes je Epcos zřejmě největším výrobcem ferromagnetických materiálů, problém je ovšem v tom, že používá nové kódové značení, trochu rozdílné od původního Siemensu a kdo se v tom má potom vyznat. Za vydatné pomoci OK1VKZ, který mi pomohl s hledáním na internetu, se mi podařilo dát dohromady některé porovnávací tabulky materiálů od nejznámějších výrobců včetně kódového značení.
+<script type="text/javascript" async
+  src="https://cdn.mathjax.org/mathjax/latest/MathJax.js?config=TeX-MML-AM_CHTML">
+</script>
 
-Za základní pomůcku pro práci s ferromagnetickými toroidními jádry lze považovat software od DL5SWB, který je možno pod názvem "Mini Ring Core Calculator", verze 1.2 volně stáhnout z internetu. Program poskytuje nejen údaje pro výpočty jader nejznámějších výrobců včetně barevného značení, ale i možnost výpočtu a zatřídění neznámých toroidů z jejich rozměrů včetně výpočtů vzduchových cívek. Program samozřejmě neobsahuje všechno (ani nemůže vzhledem k velkému nárůstu údajů), proto jsem některé další získané údaje zpracoval do tabulek..
+Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader
+jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou
+obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném
+povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v
+současnosti dostupné v GESu.
+
+Výrobců je ovšem neuvěřitelné množství, jak poznáte z přiložených cross-referenčních listů vybraných firem. Přitom vlastně každý výrobce používá jiné kódové značení pro své feromagnetické materiály. Navíc v průběhu času došlo k fúzi některých výrobců, např. Siemens se spojil s Matsushitou a vytvořili tak firmu Epcos, která velkou část své výroby převedla do Číny. Dnes je Epcos zřejmě největším výrobcem feromagnetických materiálů, problém je ovšem v tom, že používá nové kódové značení, trochu rozdílné od původního Siemensu a kdo se v tom má potom vyznat. Za vydatné pomoci OK1VKZ, který mi pomohl s hledáním na internetu, se mi podařilo dát dohromady některé porovnávací tabulky materiálů od nejznámějších výrobců včetně kódového značení.
 
-# **Obecně o ferromagnetických materiálech**.
+Za základní pomůcku pro práci s feromagnetickými toroidními jádry lze považovat software od DL5SWB, který je možno pod názvem "[Mini Ring Core Calculator](http://mini-ring-core-calculator.software.informer.com/)", verze 1.2 volně stáhnout z internetu. Program poskytuje nejen údaje pro výpočty jader nejznámějších výrobců včetně barevného značení, ale i možnost výpočtu a zatřídění neznámých toroidů z jejich rozměrů včetně výpočtů vzduchových cívek. Program samozřejmě neobsahuje všechno (ani nemůže vzhledem k velkému nárůstu údajů), proto jsem některé další získané údaje zpracoval do tabulek.
 
-V radioamatérské praxi se ponejvíce setkáváme s materiály železoprachovými (iron powder) a feritovými.
+# Obecně o ferromagnetických materiálech
 
-**Železoprachová jádra:** jejich vývoj započal již kolem r.1930\. Pionýry v tomto výzkumu byli Siemens a Philips. Rozeznáváme v zásadě dva základní typy prachových jader: karbonylová a sendustová.
+V radioamatérské praxi se ponejvíce setkáváme s materiály železoprachovými (*iron powder*) a feritovými.
 
-**Karbonyl:** přesněji pentakarbonyl železa Fe(CO)<sub>5</sub>. Jak známo z otrav kysličníkem uhelnatým CO, železo obsažené v červených krvinkách se s ním ochotněslučuje. Zde je chemická reakce obdobná - Fe(CO)<sub>5</sub> je kupodivu kapalina žluté barvy, ze které se vysráží jemný železný prach. Konkrétními metalurgickými postupy, což je samo o sobě velká věda, se zde nebudeme zabývat. Důležité je, že takto vzniklý prach se třídí podle velikosti zrna (0,5 až 10mm), záleží i na legování výchozího materiálu. Vznikají pak směsi - mixy s různou permeabilitou, ze kterých se po přidání pojiva lisují resp. stříkají jádra různých tvarů. Svůj vliv má i lisovací tlak, může být až 20 tun na cm<sup>2</sup>.
+## Železoprachová jádra
+Jejich vývoj započal již kolem r. 1930. Pionýry v tomto výzkumu byli Siemens a Philips. Rozeznáváme v zásadě dva základní typy prachových jader: karbonylová a sendustová.
 
-**Sendust:** vznikl r.1935 v Japonsku v městě Sendai, odtud název (dust = prach). Výchozím materiálem je slitina železa Fe, křemíku Si a hliníku Al, která se po rozdrcení na prach dále třídí pro další zpracování, které je obdobné jako u materiálů karbonylových. Pamětníci zajisté vzpomenou na název Alsifer.
+### Karbonyl
+Přesněji pentakarbonyl železa Fe(CO)<sub>5</sub>. Jak známo z otrav kysličníkem uhelnatým CO, železo obsažené v červených krvinkách se s ním ochotně slučuje. Zde je chemická reakce obdobná - Fe(CO)<sub>5</sub> je kupodivu kapalina žluté barvy, ze které se vysráží jemný železný prach. Konkrétními metalurgickými postupy, což je samo o sobě velká věda, se zde nebudeme zabývat. Důležité je, že takto vzniklý prach se třídí podle velikosti zrna (0,5 až 10 mm), záleží i na legování výchozího materiálu. Vznikají pak směsi - mixy s různou permeabilitou, ze kterých se po přidání pojiva lisují resp. stříkají jádra různých tvarů. Svůj vliv má i lisovací tlak, může být až 20 tun na cm<sup>2</sup>.
 
-**Feritová jádra:** zde již nejde o prášek, ale komplexní chemickou sloučeninu sklovitého charakteru. Pro radioamatérskou praxi rozlišujeme ferity na bázi Mn-Zn pro nižší kmitočty až do několika MHz, pro vyšší a velmi vysoké kmitočty ferity Ni-Zn s menšími ztrátami. Je nutné se řídit dle údajů výrobců, materiálů je neuvěřitelné množství a nové stále přibývají.
+### Sendust
+Vznikl r.1935 v Japonsku v městě Sendai, odtud název (dust = prach). Výchozím materiálem je slitina železa Fe, křemíku Si a hliníku Al, která se po rozdrcení na prach dále třídí pro další zpracování, které je obdobné jako u materiálů karbonylových. Pamětníci zajisté vzpomenou na název Alsifer.
 
-# Rozlišení jader dle výrobců.
+## Feritová jádra
+Zde již nejde o prášek, ale komplexní chemickou sloučeninu sklovitého charakteru. Pro radioamatérskou praxi rozlišujeme ferity na bázi Mn-Zn pro nižší kmitočty až do několika MHz, pro vyšší a velmi vysoké kmitočty ferity Ni-Zn s menšími ztrátami. Je nutné se řídit dle údajů výrobců, materiálů je neuvěřitelné množství a nové stále přibývají.
 
-**Amidon Corporation´s:**  je jak nejpopulárnějším výrobcem, tak i distributorem ferromagnetických materiálů od dalších firem, z nichž nejznámější je již dlouhá léta Fair-Rite, který používá stejné označování materiálů. Pro radioamatérskou obec jsou důležité především železoprachové toroidy z různých směsí - mixů s odstupňovanou permeabilitou, vhodné pro požadovanou kmitočtovou oblast. Mixy a jejich barevné označení jsou všeobecně známé, jde o dávno zavedený tzv. "military" barevný kód. Mixy jsou obecně na bázi karbonylů různé zrnitosti. Software od DL5SWB dává dostatek informací, pro rychlý přehled poslouží i následující tabulka 1\. Některé z uvedených materiálů nabízí i firma GES včetně podrobnějších údajů.
+# Rozlišení jader dle výrobců
 
-.
+## Amidon Corporation´s  
+Je jak nejpopulárnějším výrobcem, tak i distributorem feromagnetických materiálů od dalších firem, z nichž nejznámější je již dlouhá léta Fair-Rite, který používá stejné označování materiálů. Pro radioamatérskou obec jsou důležité především železoprachové toroidy z různých směsí - mixů s odstupňovanou permeabilitou, vhodné pro požadovanou kmitočtovou oblast. Mixy a jejich barevné označení jsou všeobecně známé, jde o dávno zavedený tzv. "military" barevný kód. Mixy jsou obecně na bázi karbonylů různé zrnitosti. Software od DL5SWB dává dostatek informací, pro rychlý přehled poslouží i následující tabulka 1. Některé z uvedených materiálů nabízí i firma GES včetně podrobnějších údajů.
 
-Pro zajímavost: Na žluto-bílém materiálu mix č.26 si  můžeme demonstrovat vliv technologického postupu na výsledné vlastnosti. Výchozím materiálem je opět karbonyl, ale tzv. hydrogenizovaný, čili zbavený z velké části uhlíku C redukcí ve vodíkové atmosféře (hydrogenu). Výsledkem je jemný prach chemicky téměř čistého železa Fe, jehož jednotlivá zrna jsou však od sebe při konečném lisování dokonale oddělena příslušným pojivem, takže nemohou vzniknout  vířivé proudy v jádře. Typická je pro toto prachové jádro neobvykle vysoká permeabilita **μ<sub>i= </sub>**75\. Materiál umožňuje dosáhnout extrémně vysokých hodnot sycení B<sub>max</sub> až 10 T, což vynikne zvláště při srovnání s jádry pro síťové transformátory, kdy dosažení hodnot  cca 1,5 T  je maximem. U feritových materiálů obecně je sycení B<sub>max</sub> podstatně nižší..
+Pro zajímavost: Na žluto-bílém materiálu mix č. 26 si  můžeme demonstrovat vliv technologického postupu na výsledné vlastnosti. Výchozím materiálem je opět karbonyl, ale tzv. hydrogenizovaný, čili zbavený z velké části uhlíku C redukcí ve vodíkové atmosféře (hydrogenu). Výsledkem je jemný prach chemicky téměř čistého železa Fe, jehož jednotlivá zrna jsou však od sebe při konečném lisování dokonale oddělena příslušným pojivem, takže nemohou vzniknout vířivé proudy v jádře. Typická je pro toto prachové jádro neobvykle vysoká permeabilita μ<sub>i</sub> = 75. Materiál umožňuje dosáhnout extrémně vysokých hodnot sycení B<sub>max</sub> až 10 T, což vynikne zvláště při srovnání s jádry pro síťové transformátory, kdy dosažení hodnot cca 1,5 T je maximem. U feritových materiálů obecně je sycení B<sub>max</sub> podstatně nižší.
 
-**Výkonová zatížitelnost železoprachových a feritových jader v radioamatérské praxi.**
+## Výkonová zatížitelnost železoprachových a feritových jader v radioamatérské praxi
 
 (Volně přeloženo z katalogu Giesler a Danne 1987)
 
-Výkonová zatížitelnost jader je sice ovlivňována mnoha faktory, pro radioamatérskou praxi se však můžeme omezit na dva nejdůležitější: sycení materiálu B<sub>max</sub> a nárůst teploty vinutí. Platí vztah
+Výkonová zatížitelnost jader je sice ovlivňována mnoha faktory, pro radioamatérskou praxi se však můžeme omezit na dva nejdůležitější: sycení materiálu B<sub>max</sub> a nárůst teploty vinutí. Platí vztah:
 
-.
+$$\begin{equation}P = \frac{V\_e \cdot f \cdot B\_{max}^2}{\mu\_{eff}}\end{equation}$$
 
-V<sub>e</sub> . f . B<sub>max</sub><sup>2</sup>
-
-P = <sup>____________________</sup>
-
-ÎĽ  <sub>eff</sub>
-
-kde P je výkon (W), V<sub>e</sub> objem jádra (cm<sup>3</sup>), f kmitočet (Hz).      [ 1 ]
-
-.
+kde P je výkon [W], V<sub>e</sub> objem jádra [cm<sup>3</sup>], f kmitočet [Hz].<br><br>
 
 Sycení B<sub>max</sub> pak lze určit dle Faradayova zákona
 
-.
-
-E . 10<sup>8</sup>
-
-B<sub>max</sub> = <sup>_______________________________</sup>
-
-4 ,44 . A<sub>e</sub> . N . f
+$$\begin{equation}B\_{max} = \frac{E \cdot 10^8}{4,44 \cdot A\_e \cdot N \cdot f}\end{equation}$$
 
-kde E je napětí na vinutí (V), A<sub>e</sub> průřez jádra (cm<sup>2</sup>), N počet závitů, f kmitočet (Hz), sycení B<sub>max</sub> (Gauss)    [ 2 ]
+kde E je napětí na vinutí [V], A<sub>e</sub> průřez jádra [cm<sup>2</sup>], N počet závitů, f kmitočet [Hz], sycení B<sub>max</sub> [Gauss].<br><br>
 
-.
+K tomu je nutno dodat, že někteří výrobci udávají rozměry ve svých katalozích v cm, jiní zase v mm, takže je nutný přepočet. To samé platí pro sycení B, ale že 10 000  Gauss = 1 T je všeobecně známo. Efektivní permeabilita μ<sub>eff</sub> není totožná s počáteční permeabilitou μ<sub>i</sub>, závisí na kmitočtu a  B<sub>max</sub>. Obojí lze odečíst z grafů, které výrobci udávají pro jednotlivé materiály v katalozích (některé uvádí i GES ve svém katalogu). Uvedené vzorce platí jak pro prachové, tak i pro feritové materiály. Obecně pro feritové materiály s počáteční permeabilitou μ<sub>i</sub> pod 1000 (Ni-Zn ferity) je B<sub>max</sub> = 1,5 T, pro permeabilitu nad 1000 (Mn-Zn) je B<sub>max</sub> = 3 T. Oproti tomu B<sub>max</sub> pro železoprachová jádra je všeobecně větší než 10 T, nelze je tudíž při dané velikosti snadno přesytit a to je důvodem jejich obliby v radioamatérské praxi.
 
-K tomu je nutno dodat, že někteří výrobci udávají rozměry ve svých katalozích v cm, jiní zase v mm, takže je nutný přepočet. To samé platí pro sycení B, ale že 10 000  Gauss = 1T je všeobecně známo. Efektivní permeabilitaμ<sub>eff</sub> není totožná s počáteční permeabilitou μ**<sub>i</sub>** , závisí na kmitočtu a  B<sub>max</sub> . Obojí lze odečíst z grafů, které výrobci udávají pro jednotlivé materiály v katalozích (některé uvádí i GES ve svém katalogu). Uvedené vzorce platí jak pro prachové, tak i pro feritové materiály. Obecně pro feritové materiály s počáteční permeabilitou μ<sub>i</sub> pod 1000 (Ni-Zn ferity) je B<sub>max</sub> = 1,5 T , pro permeabilitu nad 1000 (Mn-Zn) je B<sub>max</sub> = 3 T. Oproti tomu B<sub>max</sub> pro železoprachová jádra je všeobecně větší než 10 T, nelze je tudíž při dané velikosti snadno přesytit a to je důvodem jejich obliby v radioamatérské praxi.
+Z uvedených vztahů je zřejmé, že při daném kmitočtu a sycení materiály s nízkou permeabilitou snesou vyšší výkony. Při výrobním procesu je jemný železný prach prostoupen nepatrnými izolačními mezerami, naplněnými pojivem, které mikročástice prachu vzájemně odděluje. Na velikosti částic a hustotě plnění závisí pak výsledná permeabilita. Při nižších hodnotách permeability  se pak u vyšších výkonů o sycení nemusíme příliš starat. Typickým příkladem je Amidon mix č. 2, oblíbený pro oblast krátkých vln.
 
-.
+**Tabulka 1**
 
-Z uvedených vztahů je zřejmé, že při daném kmitočtu a sycení materiály s nízkou permeabilitou snesou vyšší výkony. Při výrobním procesu je jemný železný prach prostoupen nepatrnými isolačními mezerami, naplněnými pojivem, které mikročástice prachu vzájemně odděluje. Na velikosti částic a hustotě plnění závisí pak výsledná permeabilita. Při nižších hodnotách permeability  se pak u vyšších výkonů o sycení nemusíme příliš starat. Typickým příkladem je Amidon mix č.2, oblíbený pro oblast krátkých vln.
-
-.
-
-**Tabulka 1.**
-
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab1.gif)
-
-.
+![Tabulka 1](tab1.gif)
 
 Jak již bylo zmíněno výše, je výkonová zatížitelnost jádra omezena i oteplením vinutí. Ohřev je důsledkem ztrát ve vinutí i v jádře a dá se vyjádřit vztahem
 
-.
-
-Celkový ztrátový výkon  (mW)
-
-Teplota  (<sup>o</sup>C)  =    <sup>______________________________________</sup> .   0,833                [ 3 ]
-
-průřez A<sub>e</sub> (cm<sup>2</sup>)
-
-.
+$$\begin{equation}T = \frac{celkový ztrátový výkon [mW]}{A\_e} \cdot 0.833 [°C]\end{equation}$$
 
 Pro dosažení maximálního sycení B<sub>max</sub> je výkonová zatížitelnost jádra závislá na jeho objemu V<sub>e</sub>, z pohledu teploty na účinném průřezu A<sub>e</sub>.
 
-.
-
 Při  stejnosměrném a nízkofrekvenčním zatížení vinutí je výpočet jeho ztráty opravdu jednoduchý, tedy
 
-.
-
-P = R <sup>.</sup> I<sup>2</sup>
-
-.
+$$\begin{equation}P = R \cdot I^2\end{equation}$$
 
-kde I je protékající proud (A) a R je odpor vinutí (  Ohm)
-
-.
+kde I je protékající proud [A] a R je odpor vinutí [&#8486;]
 
 U vyšších kmitočtů se ovšem musí přihlédnout ke skinefektu. V případě spínaných zdrojů se u akumulačních tlumivek již při kmitočtech řádu desítek kHz často používá lanko stočené z několika slabších smaltovaných vodičů. Jak pro feritová, tak i železoprachová jádra stoupá ztráta relativně lineárně s kmitočtem. Při konstantním kmitočtu roste pak ztráta s druhou mocninou sycení B. Tyto údaje jsou použitelné pro feritové materiály "77", "F" a "J" do cca 100 kHz, pro železoprachový materiál "26" do 300 kHz.  Tolik pro hrubý odhad, přesnější údaje o B<sub>max</sub> a ztrátách je nutno vyhledat v katalogu příslušného výrobce.
 
-.
-
-Při vysokofrekvenčních aplikacích lze obecně říci, že feritové materiály jsou co do výkonu omezeny sycením, železoprachové pak oteplením. Z dlouholetých praktických zkušeností pak pro oblíbený Amidon mix č.2 vyplývá, že toroidní jádro T200-2 je optimální pro vf výkon 1kW v případě širokopásmového balunu, při použití jako rezonanční okruh v transmatchi pak s rezervou zpracuje 100W.  T106-2 pak jako balun běžně snese 100W, T68-2 cca 10W.
-
-**Pramet Šumperk: **i když se to mladší generaci bude zdát neuvěřitelné, kvalitní železoprachová jádra se vyráběla i u nás. Tehdy se ovšem Pramet jmenoval ZPP čili Závody první pětiletky a ještě před tím to byl Siemens a nyní dělají pro Epcos, čímž je řečeno vše. Vyráběla se jádra karbonylová stříkaná (hrnečky a šroubová jádra), žluté značení bylo pro kmitočty do 2 MHz, červené značení nad 2 MHz. Posledními obecně známými výrobky byla miniaturní hrníčková jádra průměru 10 mm, která se používala v radiostanicích VXN a VR na pozici mf kmitočtu 468 kHz.
+Při vysokofrekvenčních aplikacích lze obecně říci, že feritové materiály jsou co do výkonu omezeny sycením, železoprachové pak oteplením. Z dlouholetých praktických zkušeností pak pro oblíbený Amidon mix č. 2 vyplývá, že toroidní jádro *T200-2* je optimální pro vf výkon 1 kW v případě širokopásmového balunu, při použití jako rezonanční okruh v transmatchi pak s rezervou zpracuje 100 W. *T106-2* pak jako balun běžně snese 100 W, *T68-2* cca 10 W.
 
-.
+## Pramet Ĺ umperk
+I když se to mladší generaci bude zdát neuvěřitelné, kvalitní železoprachová jádra se vyráběla i u nás. Tehdy se ovšem Pramet jmenoval ZPP čili Závody první pětiletky a ještě před tím to byl Siemens a nyní dělají pro Epcos, čímž je řečeno vše. Vyráběla se jádra karbonylová stříkaná (hrnečky a šroubová jádra), žluté značení bylo pro kmitočty do 2 MHz, červené značení nad 2 MHz. Posledními obecně známými výrobky byla miniaturní hrníčková jádra průměru 10 mm, která se používala v radiostanicích VXN a VR na pozici mf kmitočtu 468 kHz.
 
-V Šumperku se ale od 50.let vyráběly i lisované železoprachové toroidy pro telekomunikační techniku a to jak karbonyl (K), tak i sendust (S). Neinformovaní radioamatéři je někdy zahazují s tím, že jde o obyčejné železo. Tyto starší materiály zřejmě zcela zmizely ve stoupě času, přesto uvádím tabulku, aby ti mladší viděli, že my Čížkové jsme uměli leccos. Toroidní jádra se vyráběla jak jednodílná, tak dvoudílná (podélně rozdělená z důvodu snazšího lisování). Plochá zbroušená styková hrana nesla údaje o jádře.
+V Šumperku se ale od 50. let vyráběly i lisované železoprachové toroidy pro telekomunikační techniku a to jak karbonyl (K), tak i sendust (S). Neinformovaní radioamatéři je někdy zahazují s tím, že jde o obyčejné železo. Tyto starší materiály zřejmě zcela zmizely ve stoupě času, přesto uvádím tabulku, aby ti mladší viděli, že my Čížkové jsme uměli leccos. Toroidní jádra se vyráběla jak jednodílná, tak dvoudílná (podélně rozdělená z důvodu snazšího lisování). Plochá zbroušená styková hrana nesla údaje o jádře.
 
-.
+**Tabulka 2**
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab2.gif)
+![Tabulka 2](tab2.gif)
 
-Porovnáme-li  tato jádra s výrobky Amidon co do permeability, je zřejmá jejich nahraditelnost. V dobách, kdy se o jádrech Amidon u nás vědělo pouze to, že existují, jsem měl možnost vyzkoušet jádra T 40,7S s μ<sub>i </sub>= 55, vybraná ze starých likvidovaných elektronkových zařízení pro telekomunikační techniku. Tato jádra byla provozována na kmitočtech do cca 150 kHz jako rezonanční okruhy ve filtrech a kmitočtových výhybkách.  Prvním pokusem, vzhledem k relativně vysoké permeabilitě, bylo ověření jádra v řízeném spínaném zdroji 12/28V ve funkci akumulační tlumivky. Zdroj pracoval na cca 30 kHz s výkonem 100W, ohřev jádra byl nepatrný. Jediným horkým prvkem byla rekuperační dioda, ale právě ve zmíněné době se objevil typ KYW130 s rychlou dobou zotavení.
+Porovnáme-li  tato jádra s výrobky Amidon co do permeability, je zřejmá jejich nahraditelnost. V dobách, kdy se o jádrech Amidon u nás vědělo pouze to, že existují, jsem měl možnost vyzkoušet jádra T 40,7S s μ<sub>i</sub> =  55, vybraná ze starých likvidovaných elektronkových zařízení pro telekomunikační techniku. Tato jádra byla provozována na kmitočtech do cca 150 kHz jako rezonanční okruhy ve filtrech a kmitočtových výhybkách.  Prvním pokusem, vzhledem k relativně vysoké permeabilitě, bylo ověření jádra v řízeném spínaném zdroji 12/28 V ve funkci akumulační tlumivky. Zdroj pracoval na cca 30 kHz s výkonem 100 W, ohřev jádra byl nepatrný. Jediným horkým prvkem byla rekuperační dioda, ale právě ve zmíněné době se objevil typ KYW130 s rychlou dobou zotavení.
 
-.
-
-Druhým pokusem bylo ověření zmíněných jader ve  funkci  balunů 1: 1 a 1: 4 pro drátové antény na KV. Ve světle nynějších poznatků vzhledem k vysoké permeabilitě = 55 a zřejmě nevhodnému kmitočtovému rozsahu šlo o hříšný počin (srovnej žlutobílý Amidon mix 26), nicméně baluny pracovaly na 3,5 MHz jak na obvyklých souměrných dipólech a invertovaných V, tak na FD4 s napájením plochou dvoulinkou, ba i na vyšších pásmech. Samozřejmě, že to s účinností nebude nejlepší a také tehdy nebylo čím měřit, ale dokud anténa visí ve výšce 25m nad zemí a centrální uzemnění je  připojeno na roury výměníkové stanice v podzemí pod klubovnou, není zřejmě co řešit.
+Druhým pokusem bylo ověření zmíněných jader ve  funkci  balunů 1:1 a 1:4 pro drátové antény na KV. Ve světle nynějších poznatků vzhledem k vysoké permeabilitě = 55 a zřejmě nevhodnému kmitočtovému rozsahu šlo o hříšný počin (srovnej žlutobílý Amidon mix 26), nicméně baluny pracovaly na 3,5 MHz jak na obvyklých souměrných dipólech a invertovaných V, tak na FD4 s napájením plochou dvoulinkou, ba i na vyšších pásmech. Samozřejmě, že to s účinností nebude nejlepší a také tehdy nebylo čím měřit, ale dokud anténa visí ve výšce 25 m nad zemí a centrální uzemnění je  připojeno na roury výměníkové stanice v podzemí pod klubovnou, není zřejmě co řešit.
 
 Určitým vysvětlením je ovšem i skutečnost, že jádra provozovaná jako baluny a transformátorové vazby fungují při  širokopásmových aplikacích do vyšších kmitočtů než v případě úzkopásmového rezonančního obvodu, jak je zřejmé nejen z programu DL5SWB, ale i následujících přehledů feritových materiálů. Co se projevuje u feritů, projeví se v jisté míře i u železoprachových materiálů. Stejně tak v neposlední míře má na horní hranici kmitočtů vliv i impedance a délka vinutí, ať už se jedná o dvoudrátové, třídrátové či vícedrátové provedení. Chce si to přečíst třeba Rothammela a měřit a zkoušet. Třeba se nám podaří "vyškolit" i žlutobílé jádro mix 26 ze spínaných zdrojů alespoň pro část krátkovlnného rozsahu.
 
-**Feritová jádra.**
-
-U feritů začneme opět jádry Amidon či Fair-Rite. Základní přehled nám dává opět software DL5SWB. Pro rychlou orientaci uvádím tabulku. Číselné značení používá Amidon a Fair-Rite, značení velkými písmeny Magnetics Inc. Barevné značení je bez záruky, ač se o vypátrání originálního firemního značení na internetu snaží v různých diskusních fórech mnozí. Zlí jazykové tvrdí, že Amidon toho vyrábí a dodává tolik, že mu pro barevné značení nestačí všechny barvy spektra..
+## Feritová jádra
+U feritů začneme opět jádry Amidon či Fair-Rite. Základní přehled nám dává opět software DL5SWB. Pro rychlou orientaci uvádím tabulku 3. Číselné značení používá Amidon a Fair-Rite, značení velkými písmeny Magnetics Inc. Barevné značení je bez záruky, ač se o vypátrání originálního firemního značení na internetu snaží v různých diskusních fórech mnozí. Zlí jazykové tvrdí, že Amidon toho vyrábí a dodává tolik, že mu pro barevné značení nestačí všechny barvy spektra.
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab3.gif)
+**Tabulka 3**
 
-.Z tabulky je patrné, jak se liší použitelný kmitočtový rozsah pro různé aplikace, jak již bylo zmíněno výše.  Pro KV praxi jsou jak známo nejoblíbenější materiály 43 a 61, což tabulka plně potvrzuje. Tyto typy nabízí i GES. Mohu potvrdit, že materiál 61 je zcela ekvivalentní materiálu Pramet N1\. Toto bylo několikrát ověřeno na KV balunu při použití jádra N1 o průměru 50mm.
+![Tabulka 3](tab3.gif)
 
-**PHILIPS**
+Z tabulky je patrné, jak se liší použitelný kmitočtový rozsah pro různé aplikace, jak již bylo zmíněno výše.  Pro KV praxi jsou jak známo nejoblíbenější materiály *43* a *61*, což tabulka plně potvrzuje. Tyto typy nabízí i GES. Mohu potvrdit, že materiál *61* je zcela ekvivalentní materiálu *Pramet N1*. Toto bylo několikrát ověřeno na KV balunu při použití jádra *N1* o průměru 50 mm.
 
-Philips byl vlastně první, kdo s výzkumem magneticky měkkých feritů začal. Materiály mají obchodní značku Ferroxcube. Počáteční číslicí 3 jsou je označována řada MnZn feritů pro nižší kmitočty, 4 je řada NiZn feritů pro vf použití. Software DL5SWB je pro radioamatérskou praxi zcela dostačující.
+## Philips
+Philips byl vlastně první, kdo s výzkumem magneticky měkkých feritů začal. Materiály mají obchodní značku Ferroxcube. Počáteční číslicí *3* jsou je označována řada MnZn feritů pro nižší kmitočty, *4* je řada NiZn feritů pro vf použití. Software DL5SWB je pro radioamatérskou praxi zcela dostačující.
 
-**EPCOS**.
+## EPCOS
+Dalším velkým výrobcem feritů je Epcos. Původní značení materiálů Siemens se po sloučení s Matsushitou částečně změnilo, proto přehled materiálů podle  permeability uvádím v tabulce 4. Barevný kód pro všechny materiály bohužel též není znám, ale pro výběr objednávkového značení vyráběných dostupných typů zcela postačí software DL5SWB. Materiály Siemens byly též známy pod označením Siferrit.
 
-Dalším velkým výrobcem feritů je Epcos. Původní značení materiálů Siemens se po sloučení s Matsushitou částečně změnilo, proto přehled materiálů podle  permeability uvádím v tabulce. Barevný kód pro všechny materiály bohužel též není znám, ale pro výběr objednávkového značení vyráběných dostupných typů zcela postačí software DL5SWB. Materiály Siemens byly též známy pod označením Siferrit.
+**Tabulka 4**
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab3.gif)
+![Tabulka 4](tab4.gif)
 
-NiZn materiály U60 a U17 jsou určeny pro vf použití. U60 odpovídá našemu N01, U17 je vyráběn již od roku 1960 a odpovídá spíše našemu N02.
+NiZn materiály *U60* a *U17* jsou určeny pro vf použití. *U60* odpovídá našemu *N01*, *U17* je vyráběn již od roku 1960 a odpovídá spíše našemu *N02*.
 
-**Dvouotvorová jádra.**
+# Dvouotvorová jádra
+Tato jádra vyrábí všichni výrobci a přesto, že jsou v praxi často využívána, v radioamatérské literatuře chybí jejich ucelenější přehled. Jejich hlavní výhodou je minimální rozptyl, protože větší část vinutí je schována uvnitř ferromagnetického materiálu a rozptylové pole je tak ještě menší než u toroidů. Hlavní oblastí využití je konstrukce širokopásmových vf transformátorů a balunů. Někdy se v případě potřeby nahrazovala dvouotvorová jádra dvěma trubičkami, případně u větších výkonů sloupky slepenými z toroidů. Pro malé výkony je dnes vyráběný sortiment dostatečný od krátkovlnných kmitočtů až do oblasti mikrovln. Dnes se tyto miniaturní transformátory vyrábějí hotové i pro SMD technologii v GHz oblasti. Výhoda nepatrného rozptylu vynikne zejména v aplikacích, kde se používají prvky s vysokou vstupní impedancí (MOSFET, GaAs-FET, HEMT) a vysokým ziskem (MIMICs) a stabilita je nezbytnou nutností.
 
-Tato jádra vyrábí všichni výrobci a přesto, že jsou v praxi často využívána, v radioamatérské literatuře chybí jejich ucelenější přehled. Jejich hlavní výhodou je minimální rozptyl, protože větší část vinutí je schována uvnitř ferromagnetického materiálu a rozptylové pole je tak ještě menší než u toroidů. Hlavní oblastí využití je konstrukce širokopásmových vf transformátorů a balunů. Někdy se v případě potřeby nahrazovala dvouotvorová jádra dvěma trubičkami, případně u větších výkonů sloupky slepenými z toroidů. Pro malé výkony je dnes vyráběný sortiment dostatečný od krátkovlnných kmitočtů až do oblasti mikrovln. Dnes se tyto miniaturní transformátory vyrábějí hotové i pro SMD technologii v GHz oblasti. Výhoda nepatrného rozptylu vynikne zejména v aplikacích, kde se používají prvky s vysokou vstupní impedancí (MOS-FET, GaAs-FET, HEMT) a vysokým ziskem (MIMICs) a stabilita je nezbytnou nutností.
+**Tabulka 5**
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab5.gif)
+![Tabulka 5](tab5.gif)
 
-U nás jsou běžně známa dvouotvorová jádra používaná dříve pro televizní symetrizační členy. Tyto tzv. TV baluny s převodem 1:4 byly navinuty miniaturní dvoulinkou a používány pro I.-III. TV pásmo (delší typ), pro TV pásmo IV.-V. pak kratší typ. Porovnáním s výše uvedenou tabulkou pak zjistíme, že delší typ odpovídá velikosti A1, tedy typu B62152A1X1, kratší typ pak má velikost A4, tedy B62152A4X1\. Značení X1 tedy udává materiál K1 s permeabilitou μ**<sub>i= </sub>**80, což je nejblíže materiálu N1, ze kterého se dělaly TV baluny u nás.
+U nás jsou běžně známa dvouotvorová jádra používaná dříve pro televizní symetrizační členy. Tyto tzv. TV baluny s převodem 1:4 byly navinuty miniaturní dvoulinkou a používány pro I. - III. TV pásmo (delší typ), pro TV pásmo IV. - V. pak kratší typ. Porovnáním s výše uvedenou tabulkou 5 pak zjistíme, že delší typ odpovídá velikosti A1, tedy typu B62152A1X1, kratší typ pak má velikost A4, tedy B62152A4X1. Značení X1 tedy udává materiál K1 s permeabilitou μ<sub>i</sub> = 80, což je nejblíže materiálu N1, ze kterého se dělaly TV baluny u nás.
 
-S dvouotvorovými jádry (doppellochkern, double aperture cores) se setkáme u mnoha starších zahraničních radioamatérských konstrukcí (např. YU1AW, DJ7VY atd.). Tabulku Epcos uvádím pro snazší orientaci. Velice výhodné je použít pro případné výpočty i A<sub>L</sub> konstantu.
+S dvouotvorovými jádry (*doppellochkern, double aperture cores*) se setkáme u mnoha starších zahraničních radioamatérských konstrukcí (např. YU1AW, DJ7VY atd.). Tabulku Epcos uvádím pro snazší orientaci. Velice výhodné je použít pro případné výpočty i A<sub>L</sub> konstantu.
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab6.gif)
+**Tabulka 6**
 
-Pro ostatní materiály se nepodařilo A<sub>L</sub> konstanty vypátrat, je nutná svépomoc měřením vzorků. V případě potřeby je možné nahlédnout do katalogu EPCOS.  Některé vybrané typy jader Amidon nabízí i GES, uvádí i A<sub>L</sub> konstanty, typové označení je rozdílné.
+![Tabulka 6](tab6.gif)
 
-Ve výčtu feritových jader nelze opomenout materiály vyráběné v Prametu Šumperk, kterých je uloženo v radioamatérských šuplících zajisté ještě dost.  V Prametu se vyráběla jádra v podstatě všech tvarů včetně dnes žádaných feritových válečků a dvouotvorových jader s vyšší permeabilitou. Zde uvedený přehled pro toroidy poslouží k porovnání s materiály světových výrobců. Samozřejmě si pomůžeme softwarem DL5SWB, porovnáváme podle počáteční permeability, což je pro radioamatérskou praxi postačující. Je jen škoda, že se kvůli restrukturalizaci podniku více nerozšířily zejména materiály N3 a N7\. Například materiál N7 je svými užitnými vlastnostmi velice podobný materiálu 43 od Amidon- Fair Rite, který je v radioamatérských projektech velmi často využíván.
+Pro ostatní materiály se nepodařilo A<sub>L</sub> konstanty vypátrat, je nutná svépomoc měřením vzorků. V případě potřeby je možné nahlédnout do katalogu EPCOS. Některé vybrané typy jader Amidon nabízí i GES, uvádí i A<sub>L</sub> konstanty, typové označení je rozdílné.
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab7.gif)
+Ve výčtu feritových jader nelze opomenout materiály vyráběné v Prametu Šumperk, kterých je uloženo v radioamatérských šuplících zajisté ještě dost. V Prametu se vyráběla jádra v podstatě všech tvarů včetně dnes žádaných feritových válečků a dvouotvorových jader s vyšší permeabilitou. Zde uvedený přehled pro toroidy poslouží k porovnání s materiály světových výrobců. Samozřejmě si pomůžeme softwarem DL5SWB, porovnáváme podle počáteční permeability, což je pro radioamatérskou praxi postačující. Je jen škoda, že se kvůli restrukturalizaci podniku více nerozšířily zejména materiály *N3* a *N7*. Například materiál *N7* je svými užitnými vlastnostmi velice podobný materiálu *43* od Amidon- Fair Rite, který je v radioamatérských projektech velmi často využíván.
 
-V tabulce si povšimněte uváděného Curieho bodu, což je teplota, při které feritový materiál ztrácí své magnetické vlastnosti. Udává se jako teplota, při jejímž dosažení se permeabilita "zřítí" na polovinu své původní hodnoty. To je důležité při výkonových aplikacích feritů. Tento jev je vratný, pokud feritové jádro přetížením nepraskne. Po vychladnutí se magnetické vlastnosti vrací k normálu. Dále si povšimněte, že Curieho teplota klesá s rostoucí permeabilitou, což je u feritů obecný jev nezávislý na jménu výrobce.
+**Tabulka 7**
 
-Podrobnější informace lze najít na internetových adresách: [www.dl5swb.de](http://www.dl5swb.de/),  [www.epcos.com](http://www.epcos.com/), [www.amidoncorp.com](http://www.amidoncorp.com/),  [www.ferroxcube.com](http://www.ferroxcube.com/),  [www.doe.cz](http://www.doe.cz/), [www.iskra-feriti.si](http://www.iskra-feriti.si/), kde najdeme i porovnávací cross-referenční listy a katalogy.
+![Tabulka 7](tab7.gif)
 
-Doufám, že tento přehled pomůže všem radioamatérům, kteří se zabývají jak konstrukcí různých balunů pro KV pásma, tak praktickými konstrukcemi obecně.
-
-Literatura: Magneticky měkké materiály ve sdělovací technice, SNTL 1961
+V tabulce si povšimněte uváděného Curieho bodu, což je teplota, při které feritový materiál ztrácí své magnetické vlastnosti. Udává se jako teplota, při jejímž dosažení se permeabilita "zřítí" na polovinu své původní hodnoty. To je důležité při výkonových aplikacích feritů. Tento jev je vratný, pokud feritové jádro přetížením nepraskne. Po vychladnutí se magnetické vlastnosti vrací k normálu. Dále si povšimněte, že Curieho teplota klesá s rostoucí permeabilitou, což je u feritů obecný jev nezávislý na jménu výrobce.
 
-Elektronikladen Giesler & Danne, Katalog 2/1987
+## Podrobnější informace lze najít na internetových adresách:
+- [www.dl5swb.de](http://www.dl5swb.de/)
+- [www.epcos.com](http://www.epcos.com/)
+- [www.amidoncorp.com](http://www.amidoncorp.com/)
+- [www.ferroxcube.com](http://www.ferroxcube.com/)
+- [www.doe.cz](http://www.doe.cz/)
+- [www.iskra-feriti.si](http://www.iskra-feriti.si/)
 
-"Měkké ferity Fonox",  katalog PRAMET Šumperk 1973
-"Ferromagnetické materiály ve vf obvodech", ing. Martin Kratoška OK1RR, AR-B pro konstruktéry 2/2005
+kde najdeme i porovnávací cross-referenční listy a katalogy.
 
-Petr, OK1WPN
+# Závěr
+Doufám, že tento přehled pomůže všem radioamatérům, kteří se zabývají jak konstrukcí různých balunů pro KV pásma, tak praktickými konstrukcemi obecně.
 
-<a>ok1wpn@atlas.cz</a>
\ No newline at end of file
+# Literatura
+- Magneticky měkké materiály ve sdělovací technice, SNTL 1961
+- Elektronikladen Giesler & Danne, Katalog 2/1987
+- "Měkké ferity Fonox",  katalog PRAMET Šumperk 1973
+- "Ferromagnetické materiály ve vf obvodech", ing. Martin Kratoška OK1RR, AR-B pro konstruktéry 2/2005
diff --git a/articles/2011/elektrotechnicke-rady-hodnot-e3-e6-e12-e24.md b/articles/2011/elektrotechnicke-rady-hodnot-e3-e6-e12-e24.md
index 91ba859254400bab4f11c2a75c92fc5a9bc7b1d1..333407684c17982b41022513634717b73b0f85b4 100644
--- a/articles/2011/elektrotechnicke-rady-hodnot-e3-e6-e12-e24.md
+++ b/articles/2011/elektrotechnicke-rady-hodnot-e3-e6-e12-e24.md
@@ -1,1298 +1,65 @@
-+++
+```
 
 title = "Elektrotechnické řady hodnot E3, E6, E12, E24"
-perex_e = "
-  
-
-
-Řada E3
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-2R2
-4R7
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-10R
-22R
-47R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-100R
-220R
-470R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1K
-2K2
-4K7
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-10K
-22K
-47K
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-100K
-220K
-470K
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1M
-2M2
-4M7
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-Řada
-  E6
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-1R5
-2R2
-3R3
-4R7
-6R8
-
-
-
-
-
-
-
-
-10R
-15R
-22R
-33R
-47R
-68R
-
-
-
-
-
-
-
-
-100R
-150R
-220R
-330R
-470R
-680R
-
-
-
-
-
-
-
-
-1K
-1K5
-2K2
-3K3
-4K7
-6K8
-
-
-
-
-
-
-
-
-10K
-15K
-22K
-33K
-47K
-68K
-
-
-
-
-
-
-
-
-100K
-150K
-220K
-330K
-470K
-680K
-
-
-
-
-
-
-
-
-1M
-1M5
-2M2
-3M3
-4M7
-6M8
-
-
-
-
-
-
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-Řada
-  E12
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-1R2
-1R5
-1R8
-2R2
-2R7
-3R3
-3R9
-4R7
-5R6
-6R8
-8R2
-
-
-10R
-12R
-15R
-18R
-22R
-27R
-33R
-39R
-47R
-56R
-68R
-82R
-
-
-100R
-120R
-150R
-180R
-220R
-270R
-330R
-390R
-470R
-560R
-680R
-820R
-
-
-1K
-1K2
-1K5
-1K8
-2K2
-2K7
-3K3
-3K9
-4K7
-5K6
-6K8
-8K2
-
-
-10K
-12K
-15K
-18K
-22K
-27K
-33K
-39K
-47K
-56K
-68K
-82K
-
-
-100K
-120K
-150K
-180K
-220K
-270K
-330K
-390K
-470K
-560K
-680K
-820K
-
-
-1M
-1M2
-1M5
-1M8
-2M2
-2M7
-3M3
-3M9
-4M7
-5M6
-6M8
-8M2
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-Řada
-  E24
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-1R1
-1R2
-1R3
-1R5
-1R6
-1R8
-2R
-2R2
-2R4
-2R7
-3R
-
-
-3R3
-3R6
-3R9
-4R3
-4R7
-5R1
-5R6
-6R2
-6R8
-7R5
-8R2
-9R1
-
-
-10R
-11R
-12R
-13R
-15R
-16R
-18R
-20R
-22R
-24R
-27R
-30R
-
-
-33R
-36R
-39R
-43R
-47R
-51R
-56R
-62R
-68R
-75R
-82R
-91R
-
-
-100R
-110R
-120R
-130R
-150R
-160R
-180R
-200R
-220R
-240R
-270R
-300R
-
-
-330R
-360R
-390R
-430R
-470R
-510R
-560R
-620R
-680R
-750R
-820R
-910R
-
-
-1R
-1k1
-1k2
-1k3
-1k5
-1k6
-1k8
-2k
-2k2
-2k4
-2k7
-3k
-
-
-3k3
-3k6
-3k9
-4k3
-4k7
-5k1
-5k6
-6k2
-6k8
-7k5
-8k2
-9k1
-
-
-10k
-11k
-12k
-13k
-15k
-16k
-18k
-20k
-22k
-24k
-27k
-30k
-
-
-33k
-36k
-39k
-43k
-47k
-51k
-56k
-62k
-68k
-75k
-82k
-91k
-
-
-100k
-110k
-120k
-130k
-150k
-160k
-180k
-200k
-220k
-240k
-270k
-300k
-
-
-330k
-360k
-390k
-430k
-470k
-510k
-560k
-620k
-680k
-750k
-820k
-910k
-
-
-1R
-1M1
-1M2
-1M3
-1M5
-1M6
-1M8
-2M
-2M2
-2M4
-2M7
-3M
-
-
-3M3
-3M6
-3M9
-4M3
-4M7
-5M1
-5M6
-6M2
-6M8
-7M5
-8M2
-9M1
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-"
-tags = ["Článek", "Bastlení", "Konstrukce", "2011"]
-+++
-
-
-  
-
-
-Řada E3
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-2R2
-4R7
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-10R
-22R
-47R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-100R
-220R
-470R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1K
-2K2
-4K7
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-10K
-22K
-47K
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-100K
-220K
-470K
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1M
-2M2
-4M7
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-Řada
-  E6
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-1R5
-2R2
-3R3
-4R7
-6R8
-
-
-
-
-
-
-
-
-10R
-15R
-22R
-33R
-47R
-68R
-
-
-
-
-
-
-
-
-100R
-150R
-220R
-330R
-470R
-680R
-
-
-
-
-
-
-
-
-1K
-1K5
-2K2
-3K3
-4K7
-6K8
-
-
-
-
-
-
-
-
-10K
-15K
-22K
-33K
-47K
-68K
-
-
-
-
-
-
-
-
-100K
-150K
-220K
-330K
-470K
-680K
-
-
-
-
-
-
-
-
-1M
-1M5
-2M2
-3M3
-4M7
-6M8
-
-
-
-
-
-
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-Řada
-  E12
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-1R2
-1R5
-1R8
-2R2
-2R7
-3R3
-3R9
-4R7
-5R6
-6R8
-8R2
-
-
-10R
-12R
-15R
-18R
-22R
-27R
-33R
-39R
-47R
-56R
-68R
-82R
-
-
-100R
-120R
-150R
-180R
-220R
-270R
-330R
-390R
-470R
-560R
-680R
-820R
-
-
-1K
-1K2
-1K5
-1K8
-2K2
-2K7
-3K3
-3K9
-4K7
-5K6
-6K8
-8K2
-
-
-10K
-12K
-15K
-18K
-22K
-27K
-33K
-39K
-47K
-56K
-68K
-82K
-
-
-100K
-120K
-150K
-180K
-220K
-270K
-330K
-390K
-470K
-560K
-680K
-820K
-
-
-1M
-1M2
-1M5
-1M8
-2M2
-2M7
-3M3
-3M9
-4M7
-5M6
-6M8
-8M2
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-Řada
-  E24
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-1R
-1R1
-1R2
-1R3
-1R5
-1R6
-1R8
-2R
-2R2
-2R4
-2R7
-3R
-
-
-3R3
-3R6
-3R9
-4R3
-4R7
-5R1
-5R6
-6R2
-6R8
-7R5
-8R2
-9R1
-
-
-10R
-11R
-12R
-13R
-15R
-16R
-18R
-20R
-22R
-24R
-27R
-30R
-
-
-33R
-36R
-39R
-43R
-47R
-51R
-56R
-62R
-68R
-75R
-82R
-91R
-
-
-100R
-110R
-120R
-130R
-150R
-160R
-180R
-200R
-220R
-240R
-270R
-300R
-
-
-330R
-360R
-390R
-430R
-470R
-510R
-560R
-620R
-680R
-750R
-820R
-910R
-
-
-1R
-1k1
-1k2
-1k3
-1k5
-1k6
-1k8
-2k
-2k2
-2k4
-2k7
-3k
-
-
-3k3
-3k6
-3k9
-4k3
-4k7
-5k1
-5k6
-6k2
-6k8
-7k5
-8k2
-9k1
-
-
-10k
-11k
-12k
-13k
-15k
-16k
-18k
-20k
-22k
-24k
-27k
-30k
-
-
-33k
-36k
-39k
-43k
-47k
-51k
-56k
-62k
-68k
-75k
-82k
-91k
-
-
-100k
-110k
-120k
-130k
-150k
-160k
-180k
-200k
-220k
-240k
-270k
-300k
-
-
-330k
-360k
-390k
-430k
-470k
-510k
-560k
-620k
-680k
-750k
-820k
-910k
-
-
-1R
-1M1
-1M2
-1M3
-1M5
-1M6
-1M8
-2M
-2M2
-2M4
-2M7
-3M
-
-
-3M3
-3M6
-3M9
-4M3
-4M7
-5M1
-5M6
-6M2
-6M8
-7M5
-8M2
-9M1
-
-
-10M
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
+perex = "V tomto článku najdete rozepsané základní řady elektrotechnických hodnot E3, E6, E12 a E24."
+tags = ["ZaÄŤĂ­najĂ­cĂ­m"]
+image = "lead.png"
+
+```
+
+Řady vyvolechých čísel se používají v technické praxi pro sjednocení hodnot a rozměrů součástek. Pro hodnoty pasivních součástek se používají řady oznařené *E* dle IEC 60063 dělené na 6, 12, 24, 48, 96 nebo 192 částí. Více se můžete dočíst třeba na [wiki](https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyvolen%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslo).
+
+## Řada E3
+|      |      |      |
+|------|------|------|
+| 1R   | 2R2  | 4R7  |
+| 10R  | 22R  | 47R  |
+| 100R | 220R | 470R |
+| 1K   | 2K2  | 4K7  |
+| 10K  | 22K  | 47K  |
+| 100K | 220K | 470K |
+| 1M   | 2M2  | 4M7  |
+| 10M  |      |      |
+
+## Řada E6
+|  |  |  |  |  |  |
+|--|--|--|--|--|--|
+|1R|1R5|2R2|3R3|4R7|6R8|
+|10R|15R|22R|33R|47R|68R|
+|100R|150R|220R|330R|470R|680R|
+|1K|1K5|2K2|3K3|4K7|6K8|
+|10K|15K|22K|33K|47K|68K|
+|100K|150K|220K|330K|470K|680K|
+|1M|1M5|2M2|3M3|4M7|6M8|
+|10M| | | | | |
+
+## Řada E12
+|  |  |  |  |  |  |  |  |  |  |  |  |
+|--|--|--|--|--|--|--|--|--|--|--|--|
+|1R|1R2|1R5|1R8|2R2|2R7|3R3|3R9|4R7|5R6|6R8|8R2|
+|10R|12R|15R|18R|22R|27R|33R|39R|47R|56R|68R|82R|
+|100R|120R|150R|180R|220R|270R|330R|390R|470R|560R|680R|820R|
+|1K|1K2|1K5|1K8|2K2|2K7|3K3|3K9|4K7|5K6|6K8|8K2|
+|10K|12K|15K|18K|22K|27K|33K|39K|47K|56K|68K|82K|
+|100K|120K|150K|180K|220K|270K|330K|390K|470K|560K|680K|820K|
+|1M|1M2|1M5|1M8|2M2|2M7|3M3|3M9|4M7|5M6|6M8|8M2|
+|10M| | | | | |
+
+## Řada E24
+|  |  |  |  |  |  |  |  |  |  |  |  |
+|--|--|--|--|--|--|--|--|--|--|--|--|
+|1R|1R1|1R2|1R3|1R5|1R6|1R8|2R|2R2|2R4|2R7|3R|
+|3R3|3R6|3R9|4R3|4R7|5R1|5R6|6R2|6R8|7R5|8R2|9R1|
+|10R|11R|12R|13R|15R|16R|18R|20R|22R|24R|27R|30R|
+|33R|36R|39R|43R|47R|51R|56R|62R|68R|75R|82R|91R|
+|100R|110R|120R|130R|150R|160R|180R|200R|220R|240R|270R|300R|
+|330R|360R|390R|430R|470R|510R|560R|620R|680R|750R|820R|910R|
+|1k|1k1|1k2|1k3|1k5|1k6|1k8|2k|2k2|2k4|2k7|3k|
+|3k3|3k6|3k9|4k3|4k7|5k1|5k6|6k2|6k8|7k5|8k2|9k1|
+|10k|11k|12k|13k|15k|16k|18k|20k|22k|24k|27k|30k|
+|33k|36k|39k|43k|47k|51k|56k|62k|68k|75k|82k|91k|
+|100k|110k|120k|130k|150k|160k|180k|200k|220k|240k|270k|300k|
+|330k|360k|390k|430k|470k|510k|560k|620k|680k|750k|820k|910k|
+|1M|1M1|1M2|1M3|1M5|1M6|1M8|2M|2M2|2M4|2M7|3M|
+|3M3|3M6|3M9|4M3|4M7|5M1|5M6|6M2|6M8|7M5|8M2|9M1|
+|10M|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
diff --git a/articles/2011/webkamera-na-blatenskem-vrchu-opet-v-provozu.md b/articles/2011/webkamera-na-blatenskem-vrchu-opet-v-provozu.md
index 9431d35d8887f00db8cbe72065aa0a81f369e988..870a30540ab903e1e0c599606a6b15682384da70 100644
--- a/articles/2011/webkamera-na-blatenskem-vrchu-opet-v-provozu.md
+++ b/articles/2011/webkamera-na-blatenskem-vrchu-opet-v-provozu.md
@@ -1,18 +1,13 @@
-+++
+```
 
 title = "Webkamera na Blatenském vrchu opět v provozu!"
-perex_e = "
-
-Díky členům našeho radioklubu máte opět možnost podívat se na webkameru na Blatenském vrchu
-
-odkaz zde: 
-WEBKAMERA"
-tags = ["Článek", "Radioklub", "2011"]
-+++
-
+perex = "Díky členům našeho radioklubu máte opět možnost podívat se na webkameru na Blatenském vrchu. Odkaz najdete v článku"
+tags = ["Radioklub", "2011"]
 
+```
 
 Díky členům našeho radioklubu máte opět možnost podívat se na webkameru na Blatenském vrchu
 
-odkaz zde: 
-WEBKAMERA
+Odkaz zde: [WEBKAMERA](/clanek/webkamera)
+
+![Webkamera BlatenskĂ˝ vrch](http://www.rmsecurity.cz/img/BV000M.jpg =512x)