articles/2009/terenni-profily-blatensky-vrch.md → content/articles/2009/terenni-profily-blatensky-vrch/terenni-profily-blatensky-vrch.md

-+++
-
-title = "Terénní profily - Blatenský vrch"
++++
+title = "Terénní profily - Blatenský vrch"
+tags = ["Technické články", "Ostatní technické články", "Rozbité články"]
+published = "2009-08-04T09:35:30.000Z"
+author = "Michal, OK1WMR"
 perex_e = "Kdo by nechtěl vědět jak přávě z jeho vysílacího pracoviště se bude vysílat. Mnohé o tom mohou napovědět terréní profily. Více se dozvíte uvnitř článku.
 .
  .
 .
 
-"
-tags = ["Článek"]
-+++
-
+"
++++
+
 Kdo by nechtěl vědět jak přávě z jeho vysílacího pracoviště se bude vysílat. Mnohé o tom mohou napovědět terréní profily. Více se dozvíte uvnitř článku.
 .
- .
 .
+.
+
+![](panorama.png)
+
+vykreslené panorama 360°
+
+Pro vyzařování antény je nejdůležitější blízký okolní terén, zde jsou vykreslené profily do 25km
+
+![](25_W.png)25km směr Západ![](25_NW.png)25km směr Severo-Západ![](25_N.png)25km směr Sever![](25_NE.png)25km směr Severo-Východ![](25_E.png)25km směr Východ![](25_SE.png)25km směr Jiho-Východ![](25_S.png)25km směr Jih![](25_SW.png)25km směr Jiho-Západ
+
+pokud vás zajímá jaké jsou profily či viditelnost  z vašeho QTH, zkuste adresu: [http://www.heywhatsthat.com/](http://www.heywhatsthat.com)
+
+Nebo zde je naše [QTH OL7C](http://www.heywhatsthat.com/?view=K35BI6SC)
 
-
-![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/panorama.png)
-
-vykreslené panorama 360°
-
-Pro vyzařování antény je nejdůležitější blízký okolní terén, zde jsou vykreslené profily do 25km
-
-![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_W.png)25km směr Západ![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_NW.png)25km směr Severo-Západ![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_N.png)25km směr Sever![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_NE.png)25km směr Severo-Východ![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_E.png)25km směr Východ![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_SE.png)25km směr Jiho-Východ![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_S.png)25km směr Jih![](/upload/ok1wmr/obrazky/QTH_profily/25_SW.png)25km směr Jiho-Západ
-
-pokud vás zajímá jaké jsou profily či viditelnost  z vašeho QTH, zkuste adresu: [http://www.heywhatsthat.com/](http://www.heywhatsthat.com)
-
-Nebo zde je naše [QTH OL7C](http://www.heywhatsthat.com/?view=K35BI6SC)
-
-.vy
\ No newline at end of file
+.vy

articles/2009/test-stavebnic-prijimacu-na-kv.md → content/articles/2009/test-stavebnic-prijimacu-na-kv/test-stavebnic-prijimacu-na-kv.md

 +++
-
 title = "Test stavebnic přijímačů na KV"
-perex_e = "
-Jeden čas jsem jako začínající radioamatér měl více v oblibě poslouchání než vysílání na pásmech. Jako posluchač jsem se cítil jednoduše více volný, poslouchal jsem si co jsem chtěl. A když mi něco na pásmu uteklo, kus značky nebo podobně, nic se vlastně nestalo. Tenkrát jsem poslouchal na přijímač Pionýr 80m a později na Odru, které měla všechny KV pásma. V tomto článku bych vám chtěl představit stavebnice přijímačů pro provoz na KV pásmech, které jsou dostupné dnes.
-
-
-
+tags = ["Technické články", "Konstrukce", "HAM konstrukce", "Rozbité články"]
+published = "2009-09-29T21:03:34.000Z"
+author = "Michal, OK1WMR"
+perex_e = "
+Jeden čas jsem jako začínající radioamatér měl více v oblibě poslouchání než vysílání na pásmech. Jako posluchač jsem se cítil jednoduše více volný, poslouchal jsem si co jsem chtěl. A když mi něco na pásmu uteklo, kus značky nebo podobně, nic se vlastně nestalo. Tenkrát jsem poslouchal na přijímač Pionýr 80m a později na Odru, které měla všechny KV pásma. V tomto článku bych vám chtěl představit stavebnice přijímačů pro provoz na KV pásmech, které jsou dostupné dnes.
+
+
+
 "
-tags = ["Článek"]
 +++
 
-
-Jeden čas jsem jako začínající radioamatér měl více v oblibě poslouchání než vysílání na pásmech. Jako posluchač jsem se cítil jednoduše více volný, poslouchal jsem si co jsem chtěl. A když mi něco na pásmu uteklo, kus značky nebo podobně, nic se vlastně nestalo. Tenkrát jsem poslouchal na přijímač Pionýr 80m a později na Odru, které měla všechny KV pásma. V tomto článku bych vám chtěl představit stavebnice přijímačů pro provoz na KV pásmech, které jsou dostupné dnes.
-
-
-
+Jeden čas jsem jako začínající radioamatér měl více v oblibě poslouchání než vysílání na pásmech. Jako posluchač jsem se cítil jednoduše více volný, poslouchal jsem si co jsem chtěl. A když mi něco na pásmu uteklo, kus značky nebo podobně, nic se vlastně nestalo. Tenkrát jsem poslouchal na přijímač Pionýr 80m a později na Odru, které měla všechny KV pásma. V tomto článku bych vám chtěl představit stavebnice přijímačů pro provoz na KV pásmech, které jsou dostupné dnes.
 
 ......Možností jak se dnes dostat na pásmo je velmi mnoho. Je to hodně o tom, kolik chcete investovat a co od zařízení čekáte. Řada posluchačů používá starší krátkovlnná rádia, které se nechají sehnat mnohdy levněji než samotné přijímače. Především na burzách a [internetových](http://shop.ebay.com/items/__HF-Transceiver?_trkparms=65%253A15%257C66%253A2%257C39%253A1&_sop=15&_trksid=p3286.c0.m14&_stpos=&_fcid=56&gbr=1) aukcích a bazarech se dá najít podobných zařízení mnoho. Nespornou výhodou je pokud máte například možnost platby přes [Pay-Pal](http://www.google.cz/search?rls=ig&hl=cs&q=co+je+pay+pal&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=&aq=f&oq=). Pro zdatné bastlíře je na internetu mnoho návodů a schémat na stavbu celého přijímače. Pro méně zdatné nebo úplné začátečníky je tu možnost zakoupení stavebnice s podrobným manuálem na sestavení a oživení. Některé lze objednat i sestavené či kompletně oživené a nastavené.
 
-* * *
+---
 
 **AVT2148 - Stavebnice příjmače pro pásmo 80m (SSB/CW)**[web](http://www.cyfronika.com.pl/kityAVT/avt2148.htm) - [schéma](http://www.cyfronika.com.pl/kityAVT/avt2148sch.htm) - [návod](http://www.cyfronika.com.pl/kityAVT/avt2148pdf.pdf) (polsky) - zakoupeno [zde](http://www.cyfronika.com.pl/s/advanced_search_result.php?keywords=AVT2148&x=28&y=7) -  cena 300 KčVybrané parametry přijímače:
+
 - kmitočtový rozsah 3,5 - 3,8 MHz
 - napájení z 9V baterie- ovládání hlasitosti a plynulé ladění víceotáčkovým potenciometrem
 - zapojení AM přijímače s [TDA1072A](http://www.google.cz/search?rls=ig&hl=cs&q=TDA1072A&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=&aq=f&oq=)- vhodná instalace do krabičky [KM35B](http://www.tme.eu/cz/katalog/artykuly.phtml?search=KM35B&idp=1#search%3DKM35B)
-......Jde o polskou stavebnici jednoduchého přijímače pro pásmo 80m. Se stavbou by neměl žádný větší problém. Nastavení přijímače do pásma lze jednoduše provést tak, že si na začátek rozsahu ladění nastavíte první stanici co telegrafuje a tím byste měli mít začátek přibližně na 3,5 MHz. My jsme nastavili pásmo pomocí krátkovlnného rádia u nás v radioklubu. Tato stavebnice je jednoduchá a osvědčila jako malý přijímač do kapsy na cesty a dovolené.......Na stránkách internetového obchodu [Cyfronika.com.pl](http://www.cyfronika.com.pl/s/index.php?cPath=7_36_158) lze najít i [další stavebnice](http://www.cyfronika.com.pl/avt_rtv.htm) přijímačů jako například [AVT962](http://www.cyfronika.com.pl/kityavt3/avt962.htm) a nebo i třeba [TRX 80m ANTEK](http://www.cyfronika.com.pl/s/product_info.php?products_id=10082) či [TRX2008](http://www.cyfronika.com.pl/kityavt2/avt5127.htm). Tyto polské stavebnice jsou ideálním řešením, pokud nechcete investovat větší množství peněz.![](/upload/ok1wmr/clanky/stavebnice/avt2148.jpg)
+  ......Jde o polskou stavebnici jednoduchého přijímače pro pásmo 80m. Se stavbou by neměl žádný větší problém. Nastavení přijímače do pásma lze jednoduše provést tak, že si na začátek rozsahu ladění nastavíte první stanici co telegrafuje a tím byste měli mít začátek přibližně na 3,5 MHz. My jsme nastavili pásmo pomocí krátkovlnného rádia u nás v radioklubu. Tato stavebnice je jednoduchá a osvědčila jako malý přijímač do kapsy na cesty a dovolené.......Na stránkách internetového obchodu [Cyfronika.com.pl](http://www.cyfronika.com.pl/s/index.php?cPath=7_36_158) lze najít i [další stavebnice](http://www.cyfronika.com.pl/avt_rtv.htm) přijímačů jako například [AVT962](http://www.cyfronika.com.pl/kityavt3/avt962.htm) a nebo i třeba [TRX 80m ANTEK](http://www.cyfronika.com.pl/s/product_info.php?products_id=10082) či [TRX2008](http://www.cyfronika.com.pl/kityavt2/avt5127.htm). Tyto polské stavebnice jsou ideálním řešením, pokud nechcete investovat větší množství peněz.![](avt2148.jpg)
 
-* * *
+---
 
 **RX8020-2 - Stavebnice příjmače pro pásmo 80 a 20m (SSB/CW)**[web](http://www.emgo.cz/) - [dokumentace](http://www.qsl.net/ok2ugs/RX8020-2.pdf) (česky) - zakoupeno [zde](http://www.emgo.cz/cenik_aktual.htm) -  cena 2900 KčVybrané parametry přijímače:
+
 - kmitočtový rozsah 3,5 - 4,0 MHz a 14,0 - 14,5 MHz
 - napájení 12V- ladění tlačítky UP/DOWN- digitální stupnice
-- možné použít pro velkou stabilitu na PSK, RTTY atd.........Tato stavebnice je již trochu složitější, ale autorem je Miroslav OK2UGS, který stavebnici pojal tak, že ji zvládne i začátečník. Navíc návod je v češtině a tak odpadá problém s překladem. Stavba této stavebnice vyžaduje více trpělivosti a přesnosti. Složitější operace, například navíjení cívek, jsou popsány velmi názorně ve stavebním návodu.![](/upload/ok1wmr/clanky/stavebnice/rx8020.jpg)
+- možné použít pro velkou stabilitu na PSK, RTTY atd.........Tato stavebnice je již trochu složitější, ale autorem je Miroslav OK2UGS, který stavebnici pojal tak, že ji zvládne i začátečník. Navíc návod je v češtině a tak odpadá problém s překladem. Stavba této stavebnice vyžaduje více trpělivosti a přesnosti. Složitější operace, například navíjení cívek, jsou popsány velmi názorně ve stavebním návodu.![](rx8020.jpg)
 
-* * *
+---
 
 **Ten-Tec 1254 - Stavebnice příjmače všechna KV pásma (CW/SSB/AM)**[web](http://radio.tentec.com/kits/receivers/1254) [](http://wb5rvz.com/sdr/sr_lite_ii/sr_lite_ii_schematic.png) (anglicky) - zakoupeno [zde](http://www.ddamtek.cz/kontakt.php) -  cena 5280 KčVybrané parametry přijímače:
+
 - kmitočtový rozsah 100 kHz - 30 MHz- digitální stupnice
 - napájení 12V (v cenně zdroj, ale na AC 110V)
 - součástí stavebnice je kompletní přijímač včetně mechanických dílů (i hliníkové krabičky)......Americká stavebnice od známé firmy Ten-Tec je velmi propracovanou stavebnicí. V cenně je dodáno vše, co budete ke stavbě kompletního přijímače potřebovat. Návod je velmi podrobný (v angličtině) a obsahuje bod po bodu jednotlivé úkony. Pokud budete postupovat přesně po bodech v návodu, neměl by být problém tuto stavebnici sestavit a oživit.
-![](/upload/ok1wmr/clanky/stavebnice/ten.jpg)
+  ![](ten.jpg)
 
-* * *
+---
 
 **Softrock Lite II - Stavebnice SDR příjmače pro pásmo 40m**[web](http://groups.yahoo.com/group/softrock40/), [schéma](http://wb5rvz.com/sdr/sr_lite_ii/sr_lite_ii_schematic.png) (anglicky) - zakoupeno [zde](http://www.kb9yig.com/) -  cena 250 KčVybrané parametry přijímače:
+
 - kmitočtový rozsah 7.000 - 7.050 MHz (záleží podle šířky pásma zvukové karty PC)- napájení 5V- provoz přes PC se zvukovou kartou
-Zapojení [SDR](http://sdr.ipip.cz/) přijímačů je čím dál tím oblíbenější, především pro jeho širokou podporu a snadnou dostupnost. Zatím se tento typ stanic potýká s technickými omezeními dnešní běžné výpočetní techniky. Ale i tak s běžným počítačem můžete vyzkoušet, jak takový přijímač funguje. Zakoupit tuto stavebnici softwarového rádia také můžete v [mnoha variantách](http://wb5rvz.com/sdr/).
-![](/upload/ok1wmr/clanky/stavebnice/softrock40.jpg)
+  Zapojení [SDR](http://sdr.ipip.cz/) přijímačů je čím dál tím oblíbenější, především pro jeho širokou podporu a snadnou dostupnost. Zatím se tento typ stanic potýká s technickými omezeními dnešní běžné výpočetní techniky. Ale i tak s běžným počítačem můžete vyzkoušet, jak takový přijímač funguje. Zakoupit tuto stavebnici softwarového rádia také můžete v [mnoha variantách](http://wb5rvz.com/sdr/).
+  ![](softrock40.jpg)
 
-* * *
+---
 
-Zde bylo představeno několik vyzkoušených možností, jak se dá dostat na radioamatérská pásma. Pokud máte také nějaký tip na jinou stavebnici, se kterou máte zkušenost, prosím [napište nám](index.php/kontakt/adresa-radioklubu).Na závěr toho článku uvedu ještě několik zajímavých odkazů na další stavebnice, které jsme již ale nevyzkoušeli. Finské stavebnice OH2NLT a OH7SV [JUMA RX1](http://www.nikkemedia.fi/juma-rx1/index-en.html), [JUMA-TRX1](http://www.nikkemedia.fi/juma-trx1/) a [další](http://www.nikkemedia.fi/juma/online-shop/juma-online-shop-eu.html). Zde je [mnoho dalších](http://www.ac6v.com/kits.htm) zajímavých stavebnic/kitů pro radioamtéry.
\ No newline at end of file
+Zde bylo představeno několik vyzkoušených možností, jak se dá dostat na radioamatérská pásma. Pokud máte také nějaký tip na jinou stavebnici, se kterou máte zkušenost, prosím [napište nám](index.php/kontakt/adresa-radioklubu).Na závěr toho článku uvedu ještě několik zajímavých odkazů na další stavebnice, které jsme již ale nevyzkoušeli. Finské stavebnice OH2NLT a OH7SV [JUMA RX1](http://www.nikkemedia.fi/juma-rx1/index-en.html), [JUMA-TRX1](http://www.nikkemedia.fi/juma-trx1/) a [další](http://www.nikkemedia.fi/juma/online-shop/juma-online-shop-eu.html). Zde je [mnoho dalších](http://www.ac6v.com/kits.htm) zajímavých stavebnic/kitů pro radioamtéry.

articles/2009/toroidy-a-dvouotvorova-jadra-v-radioamaterske-praxi.md → content/articles/2009/toroidy-a-dvouotvorova-jadra-v-radioamaterske-praxi/toroidy-a-dvouotvorova-jadra-v-radioamaterske-praxi.md

 +++
-
 title = "Toroidy a dvouotvorová jádra v radioamatérské praxi"
-perex_e = "Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader 
-jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou 
-obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném 
-povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v 
-současnosti dostupné v GESu. 
-.
-"
-tags = ["Článek"]
+tags = ["Technické články", "Ostatní technické články"]
+published = "2009-01-22T06:22:24.000Z"
+author = "Petr, OK1WPN"
+perex = "Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader
+jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou
+obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném
+povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v
+současnosti dostupné v GESu."
 +++
 
-Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader 
-jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou 
-obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném 
-povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v 
-současnosti dostupné v GESu. 
-.
-
-Výrobců je ovšem neuvěřitelné množství, jak poznáte z přiložených cross-referenčních listů vybraných firem. Přitom vlastně každý výrobce používá jiné kódové značení pro své ferromagnetické materiály. Navíc v průběhu času došlo k fúzi některých výrobců, např. Siemens se spojil s Matsushitou a vytvořili tak firmu Epcos, která velkou část své výroby převedla do Číny. Dnes je Epcos zřejmě největším výrobcem ferromagnetických materiálů, problém je ovšem v tom, že používá nové kódové značení, trochu rozdílné od původního Siemensu a kdo se v tom má potom vyznat. Za vydatné pomoci OK1VKZ, který mi pomohl s hledáním na internetu, se mi podařilo dát dohromady některé porovnávací tabulky materiálů od nejznámějších výrobců včetně kódového značení.
-
-Za základní pomůcku pro práci s ferromagnetickými toroidními jádry lze považovat software od DL5SWB, který je možno pod názvem "Mini Ring Core Calculator", verze 1.2 volně stáhnout z internetu. Program poskytuje nejen údaje pro výpočty jader nejznámějších výrobců včetně barevného značení, ale i možnost výpočtu a zatřídění neznámých toroidů z jejich rozměrů včetně výpočtů vzduchových cívek. Program samozřejmě neobsahuje všechno (ani nemůže vzhledem k velkému nárůstu údajů), proto jsem některé další získané údaje zpracoval do tabulek..
+<script type="text/x-mathjax-config">
+MathJax.Hub.Config({
+  TeX: { equationNumbers: { autoNumber: "AMS" } }
+});
+</script>
 
-# **Obecně o ferromagnetických materiálech**.
+<script type="text/javascript" async
+  src="https://cdn.mathjax.org/mathjax/latest/MathJax.js?config=TeX-MML-AM_CHTML">
+</script>
 
-V radioamatérské praxi se ponejvíce setkáváme s materiály železoprachovými (iron powder) a feritovými.
+Při třídění šuplíkových zásob feritových a práškových jader
+jsem dospěl k některým poznatkům, o které bych se rád podělil s radioamatérskou
+obcí, aby výsledky této detektivní práce neupadly v zapomenutí. V obecném
+povědomí jsou nejpopulárnější jádra Amidon, některé vybrané typy jsou v
+současnosti dostupné v GESu.
 
-**Železoprachová jádra:** jejich vývoj započal již kolem r.1930\. Pionýry v tomto výzkumu byli Siemens a Philips. Rozeznáváme v zásadě dva základní typy prachových jader: karbonylová a sendustová.
+Výrobců je ovšem neuvěřitelné množství, jak poznáte z přiložených cross-referenčních listů vybraných firem. Přitom vlastně každý výrobce používá jiné kódové značení pro své feromagnetické materiály. Navíc v průběhu času došlo k fúzi některých výrobců, např. Siemens se spojil s Matsushitou a vytvořili tak firmu Epcos, která velkou část své výroby převedla do Číny. Dnes je Epcos zřejmě největším výrobcem feromagnetických materiálů, problém je ovšem v tom, že používá nové kódové značení, trochu rozdílné od původního Siemensu a kdo se v tom má potom vyznat. Za vydatné pomoci OK1VKZ, který mi pomohl s hledáním na internetu, se mi podařilo dát dohromady některé porovnávací tabulky materiálů od nejznámějších výrobců včetně kódového značení.
 
-**Karbonyl:** přesněji pentakarbonyl železa Fe(CO)<sub>5</sub>. Jak známo z otrav kysličníkem uhelnatým CO, železo obsažené v červených krvinkách se s ním ochotněslučuje. Zde je chemická reakce obdobná - Fe(CO)<sub>5</sub> je kupodivu kapalina žluté barvy, ze které se vysráží jemný železný prach. Konkrétními metalurgickými postupy, což je samo o sobě velká věda, se zde nebudeme zabývat. Důležité je, že takto vzniklý prach se třídí podle velikosti zrna (0,5 až 10mm), záleží i na legování výchozího materiálu. Vznikají pak směsi - mixy s různou permeabilitou, ze kterých se po přidání pojiva lisují resp. stříkají jádra různých tvarů. Svůj vliv má i lisovací tlak, může být až 20 tun na cm<sup>2</sup>.
+Za základní pomůcku pro práci s feromagnetickými toroidními jádry lze považovat software od DL5SWB, který je možno pod názvem "[Mini Ring Core Calculator](http://mini-ring-core-calculator.software.informer.com/)", verze 1.2 volně stáhnout z internetu. Program poskytuje nejen údaje pro výpočty jader nejznámějších výrobců včetně barevného značení, ale i možnost výpočtu a zatřídění neznámých toroidů z jejich rozměrů včetně výpočtů vzduchových cívek. Program samozřejmě neobsahuje všechno (ani nemůže vzhledem k velkému nárůstu údajů), proto jsem některé další získané údaje zpracoval do tabulek.
 
-**Sendust:** vznikl r.1935 v Japonsku v městě Sendai, odtud název (dust = prach). Výchozím materiálem je slitina železa Fe, křemíku Si a hliníku Al, která se po rozdrcení na prach dále třídí pro další zpracování, které je obdobné jako u materiálů karbonylových. Pamětníci zajisté vzpomenou na název Alsifer.
+# Obecně o ferromagnetických materiálech
 
-**Feritová jádra:** zde již nejde o prášek, ale komplexní chemickou sloučeninu sklovitého charakteru. Pro radioamatérskou praxi rozlišujeme ferity na bázi Mn-Zn pro nižší kmitočty až do několika MHz, pro vyšší a velmi vysoké kmitočty ferity Ni-Zn s menšími ztrátami. Je nutné se řídit dle údajů výrobců, materiálů je neuvěřitelné množství a nové stále přibývají.
+V radioamatérské praxi se ponejvíce setkáváme s materiály železoprachovými (_iron powder_) a feritovými.
 
-# Rozlišení jader dle výrobců.
+## Železoprachová jádra
 
-**Amidon Corporation´s:**  je jak nejpopulárnějším výrobcem, tak i distributorem ferromagnetických materiálů od dalších firem, z nichž nejznámější je již dlouhá léta Fair-Rite, který používá stejné označování materiálů. Pro radioamatérskou obec jsou důležité především železoprachové toroidy z různých směsí - mixů s odstupňovanou permeabilitou, vhodné pro požadovanou kmitočtovou oblast. Mixy a jejich barevné označení jsou všeobecně známé, jde o dávno zavedený tzv. "military" barevný kód. Mixy jsou obecně na bázi karbonylů různé zrnitosti. Software od DL5SWB dává dostatek informací, pro rychlý přehled poslouží i následující tabulka 1\. Některé z uvedených materiálů nabízí i firma GES včetně podrobnějších údajů.
+Jejich vývoj započal již kolem r. 1930. Pionýry v tomto výzkumu byli Siemens a Philips. Rozeznáváme v zásadě dva základní typy prachových jader: karbonylová a sendustová.
 
-.
+### Karbonyl
 
-Pro zajímavost: Na žluto-bílém materiálu mix č.26 si  můžeme demonstrovat vliv technologického postupu na výsledné vlastnosti. Výchozím materiálem je opět karbonyl, ale tzv. hydrogenizovaný, čili zbavený z velké části uhlíku C redukcí ve vodíkové atmosféře (hydrogenu). Výsledkem je jemný prach chemicky téměř čistého železa Fe, jehož jednotlivá zrna jsou však od sebe při konečném lisování dokonale oddělena příslušným pojivem, takže nemohou vzniknout  vířivé proudy v jádře. Typická je pro toto prachové jádro neobvykle vysoká permeabilita **μ<sub>i= </sub>**75\. Materiál umožňuje dosáhnout extrémně vysokých hodnot sycení B<sub>max</sub> až 10 T, což vynikne zvláště při srovnání s jádry pro síťové transformátory, kdy dosažení hodnot  cca 1,5 T  je maximem. U feritových materiálů obecně je sycení B<sub>max</sub> podstatně nižší..
+Přesněji pentakarbonyl železa Fe(CO)<sub>5</sub>. Jak známo z otrav kysličníkem uhelnatým CO, železo obsažené v červených krvinkách se s ním ochotně slučuje. Zde je chemická reakce obdobná - Fe(CO)<sub>5</sub> je kupodivu kapalina žluté barvy, ze které se vysráží jemný železný prach. Konkrétními metalurgickými postupy, což je samo o sobě velká věda, se zde nebudeme zabývat. Důležité je, že takto vzniklý prach se třídí podle velikosti zrna (0,5 až 10 mm), záleží i na legování výchozího materiálu. Vznikají pak směsi - mixy s různou permeabilitou, ze kterých se po přidání pojiva lisují resp. stříkají jádra různých tvarů. Svůj vliv má i lisovací tlak, může být až 20 tun na cm<sup>2</sup>.
 
-**Výkonová zatížitelnost železoprachových a feritových jader v radioamatérské praxi.**
+### Sendust
 
-(Volně přeloženo z katalogu Giesler a Danne 1987)
-
-Výkonová zatížitelnost jader je sice ovlivňována mnoha faktory, pro radioamatérskou praxi se však můžeme omezit na dva nejdůležitější: sycení materiálu B<sub>max</sub> a nárůst teploty vinutí. Platí vztah
+Vznikl r.1935 v Japonsku v městě Sendai, odtud název (dust = prach). Výchozím materiálem je slitina železa Fe, křemíku Si a hliníku Al, která se po rozdrcení na prach dále třídí pro další zpracování, které je obdobné jako u materiálů karbonylových. Pamětníci zajisté vzpomenou na název Alsifer.
 
-.
+## Feritová jádra
 
-V<sub>e</sub> . f . B<sub>max</sub><sup>2</sup>
+Zde již nejde o prášek, ale komplexní chemickou sloučeninu sklovitého charakteru. Pro radioamatérskou praxi rozlišujeme ferity na bázi Mn-Zn pro nižší kmitočty až do několika MHz, pro vyšší a velmi vysoké kmitočty ferity Ni-Zn s menšími ztrátami. Je nutné se řídit dle údajů výrobců, materiálů je neuvěřitelné množství a nové stále přibývají.
 
-P = <sup>____________________</sup>
+# Rozlišení jader dle výrobců
 
-μ  <sub>eff</sub>
+## Amidon Corporation´s
 
-kde P je výkon (W), V<sub>e</sub> objem jádra (cm<sup>3</sup>), f kmitočet (Hz).      [ 1 ]
+Je jak nejpopulárnějším výrobcem, tak i distributorem feromagnetických materiálů od dalších firem, z nichž nejznámější je již dlouhá léta Fair-Rite, který používá stejné označování materiálů. Pro radioamatérskou obec jsou důležité především železoprachové toroidy z různých směsí - mixů s odstupňovanou permeabilitou, vhodné pro požadovanou kmitočtovou oblast. Mixy a jejich barevné označení jsou všeobecně známé, jde o dávno zavedený tzv. "military" barevný kód. Mixy jsou obecně na bázi karbonylů různé zrnitosti. Software od DL5SWB dává dostatek informací, pro rychlý přehled poslouží i následující tabulka 1. Některé z uvedených materiálů nabízí i firma GES včetně podrobnějších údajů.
 
-.
+Pro zajímavost: Na žluto-bílém materiálu mix č. 26 si  můžeme demonstrovat vliv technologického postupu na výsledné vlastnosti. Výchozím materiálem je opět karbonyl, ale tzv. hydrogenizovaný, čili zbavený z velké části uhlíku C redukcí ve vodíkové atmosféře (hydrogenu). Výsledkem je jemný prach chemicky téměř čistého železa Fe, jehož jednotlivá zrna jsou však od sebe při konečném lisování dokonale oddělena příslušným pojivem, takže nemohou vzniknout vířivé proudy v jádře. Typická je pro toto prachové jádro neobvykle vysoká permeabilita μ<sub>i</sub> = 75. Materiál umožňuje dosáhnout extrémně vysokých hodnot sycení B<sub>max</sub> až 10 T, což vynikne zvláště při srovnání s jádry pro síťové transformátory, kdy dosažení hodnot cca 1,5 T je maximem. U feritových materiálů obecně je sycení B<sub>max</sub> podstatně nižší.
 
-Sycení B<sub>max</sub> pak lze určit dle Faradayova zákona
+## Výkonová zatížitelnost železoprachových a feritových jader v radioamatérské praxi
 
-.
-
-E . 10<sup>8</sup>
-
-B<sub>max</sub> = <sup>_______________________________</sup>
+(Volně přeloženo z katalogu Giesler a Danne 1987)
 
-4 ,44 . A<sub>e</sub> . N . f
+Výkonová zatížitelnost jader je sice ovlivňována mnoha faktory, pro radioamatérskou praxi se však můžeme omezit na dva nejdůležitější: sycení materiálu B<sub>max</sub> a nárůst teploty vinutí. Platí vztah:
 
-kde E je napětí na vinutí (V), A<sub>e</sub> průřez jádra (cm<sup>2</sup>), N počet závitů, f kmitočet (Hz), sycení B<sub>max</sub> (Gauss)    [ 2 ]
+$$\begin{equation}P = \frac{V\_e \cdot f \cdot B\_{max}^2}{\mu\_{eff}}\end{equation}$$
 
-.
+kde P je výkon [W], V<sub>e</sub> objem jádra [cm<sup>3</sup>], f kmitočet [Hz].<br><br>
 
-K tomu je nutno dodat, že někteří výrobci udávají rozměry ve svých katalozích v cm, jiní zase v mm, takže je nutný přepočet. To samé platí pro sycení B, ale že 10 000  Gauss = 1T je všeobecně známo. Efektivní permeabilitaμ<sub>eff</sub> není totožná s počáteční permeabilitou μ**<sub>i</sub>** , závisí na kmitočtu a  B<sub>max</sub> . Obojí lze odečíst z grafů, které výrobci udávají pro jednotlivé materiály v katalozích (některé uvádí i GES ve svém katalogu). Uvedené vzorce platí jak pro prachové, tak i pro feritové materiály. Obecně pro feritové materiály s počáteční permeabilitou μ<sub>i</sub> pod 1000 (Ni-Zn ferity) je B<sub>max</sub> = 1,5 T , pro permeabilitu nad 1000 (Mn-Zn) je B<sub>max</sub> = 3 T. Oproti tomu B<sub>max</sub> pro železoprachová jádra je všeobecně větší než 10 T, nelze je tudíž při dané velikosti snadno přesytit a to je důvodem jejich obliby v radioamatérské praxi.
+Sycení B<sub>max</sub> pak lze určit dle Faradayova zákona
 
-.
+$$\begin{equation}B\_{max} = \frac{E \cdot 10^8}{4,44 \cdot A\_e \cdot N \cdot f}\end{equation}$$
 
-Z uvedených vztahů je zřejmé, že při daném kmitočtu a sycení materiály s nízkou permeabilitou snesou vyšší výkony. Při výrobním procesu je jemný železný prach prostoupen nepatrnými isolačními mezerami, naplněnými pojivem, které mikročástice prachu vzájemně odděluje. Na velikosti částic a hustotě plnění závisí pak výsledná permeabilita. Při nižších hodnotách permeability  se pak u vyšších výkonů o sycení nemusíme příliš starat. Typickým příkladem je Amidon mix č.2, oblíbený pro oblast krátkých vln.
+kde E je napětí na vinutí [V], A<sub>e</sub> průřez jádra [cm<sup>2</sup>], N počet závitů, f kmitočet [Hz], sycení B<sub>max</sub> [Gauss].<br><br>
 
-.
+K tomu je nutno dodat, že někteří výrobci udávají rozměry ve svých katalozích v cm, jiní zase v mm, takže je nutný přepočet. To samé platí pro sycení B, ale že 10 000  Gauss = 1 T je všeobecně známo. Efektivní permeabilita μ<sub>eff</sub> není totožná s počáteční permeabilitou μ<sub>i</sub>, závisí na kmitočtu a  B<sub>max</sub>. Obojí lze odečíst z grafů, které výrobci udávají pro jednotlivé materiály v katalozích (některé uvádí i GES ve svém katalogu). Uvedené vzorce platí jak pro prachové, tak i pro feritové materiály. Obecně pro feritové materiály s počáteční permeabilitou μ<sub>i</sub> pod 1000 (Ni-Zn ferity) je B<sub>max</sub> = 1,5 T, pro permeabilitu nad 1000 (Mn-Zn) je B<sub>max</sub> = 3 T. Oproti tomu B<sub>max</sub> pro železoprachová jádra je všeobecně větší než 10 T, nelze je tudíž při dané velikosti snadno přesytit a to je důvodem jejich obliby v radioamatérské praxi.
 
-**Tabulka 1.**
+Z uvedených vztahů je zřejmé, že při daném kmitočtu a sycení materiály s nízkou permeabilitou snesou vyšší výkony. Při výrobním procesu je jemný železný prach prostoupen nepatrnými izolačními mezerami, naplněnými pojivem, které mikročástice prachu vzájemně odděluje. Na velikosti částic a hustotě plnění závisí pak výsledná permeabilita. Při nižších hodnotách permeability  se pak u vyšších výkonů o sycení nemusíme příliš starat. Typickým příkladem je Amidon mix č. 2, oblíbený pro oblast krátkých vln.
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab1.gif)
+**Tabulka 1**
 
-.
+![Tabulka 1](tab1.gif)
 
 Jak již bylo zmíněno výše, je výkonová zatížitelnost jádra omezena i oteplením vinutí. Ohřev je důsledkem ztrát ve vinutí i v jádře a dá se vyjádřit vztahem
 
-.
-
-Celkový ztrátový výkon  (mW)
-
-Teplota  (<sup>o</sup>C)  =    <sup>______________________________________</sup> .   0,833                [ 3 ]
-
-průřez A<sub>e</sub> (cm<sup>2</sup>)
-
-.
+$$\begin{equation}T = \frac{celkový ztrátový výkon [mW]}{A\_e} \cdot 0.833 [°C]\end{equation}$$
 
 Pro dosažení maximálního sycení B<sub>max</sub> je výkonová zatížitelnost jádra závislá na jeho objemu V<sub>e</sub>, z pohledu teploty na účinném průřezu A<sub>e</sub>.
 
-.
-
 Při  stejnosměrném a nízkofrekvenčním zatížení vinutí je výpočet jeho ztráty opravdu jednoduchý, tedy
 
-.
+$$\begin{equation}P = R \cdot I^2\end{equation}$$
 
-P = R <sup>.</sup> I<sup>2</sup>
+kde I je protékající proud [A] a R je odpor vinutí [&#8486;]
 
-.
+U vyšších kmitočtů se ovšem musí přihlédnout ke skinefektu. V případě spínaných zdrojů se u akumulačních tlumivek již při kmitočtech řádu desítek kHz často používá lanko stočené z několika slabších smaltovaných vodičů. Jak pro feritová, tak i železoprachová jádra stoupá ztráta relativně lineárně s kmitočtem. Při konstantním kmitočtu roste pak ztráta s druhou mocninou sycení B. Tyto údaje jsou použitelné pro feritové materiály "77", "F" a "J" do cca 100 kHz, pro železoprachový materiál "26" do 300 kHz.  Tolik pro hrubý odhad, přesnější údaje o B<sub>max</sub> a ztrátách je nutno vyhledat v katalogu příslušného výrobce.
 
-kde I je protékající proud (A) a R je odpor vinutí (  Ohm)
+Při vysokofrekvenčních aplikacích lze obecně říci, že feritové materiály jsou co do výkonu omezeny sycením, železoprachové pak oteplením. Z dlouholetých praktických zkušeností pak pro oblíbený Amidon mix č. 2 vyplývá, že toroidní jádro _T200-2_ je optimální pro vf výkon 1 kW v případě širokopásmového balunu, při použití jako rezonanční okruh v transmatchi pak s rezervou zpracuje 100 W. _T106-2_ pak jako balun běžně snese 100 W, _T68-2_ cca 10 W.
 
-.
+## Pramet Šumperk
 
-U vyšších kmitočtů se ovšem musí přihlédnout ke skinefektu. V případě spínaných zdrojů se u akumulačních tlumivek již při kmitočtech řádu desítek kHz často používá lanko stočené z několika slabších smaltovaných vodičů. Jak pro feritová, tak i železoprachová jádra stoupá ztráta relativně lineárně s kmitočtem. Při konstantním kmitočtu roste pak ztráta s druhou mocninou sycení B. Tyto údaje jsou použitelné pro feritové materiály "77", "F" a "J" do cca 100 kHz, pro železoprachový materiál "26" do 300 kHz.  Tolik pro hrubý odhad, přesnější údaje o B<sub>max</sub> a ztrátách je nutno vyhledat v katalogu příslušného výrobce.
+I když se to mladší generaci bude zdát neuvěřitelné, kvalitní železoprachová jádra se vyráběla i u nás. Tehdy se ovšem Pramet jmenoval ZPP čili Závody první pětiletky a ještě před tím to byl Siemens a nyní dělají pro Epcos, čímž je řečeno vše. Vyráběla se jádra karbonylová stříkaná (hrnečky a šroubová jádra), žluté značení bylo pro kmitočty do 2 MHz, červené značení nad 2 MHz. Posledními obecně známými výrobky byla miniaturní hrníčková jádra průměru 10 mm, která se používala v radiostanicích VXN a VR na pozici mf kmitočtu 468 kHz.
 
-.
+V Šumperku se ale od 50. let vyráběly i lisované železoprachové toroidy pro telekomunikační techniku a to jak karbonyl (K), tak i sendust (S). Neinformovaní radioamatéři je někdy zahazují s tím, že jde o obyčejné železo. Tyto starší materiály zřejmě zcela zmizely ve stoupě času, přesto uvádím tabulku, aby ti mladší viděli, že my Čížkové jsme uměli leccos. Toroidní jádra se vyráběla jak jednodílná, tak dvoudílná (podélně rozdělená z důvodu snazšího lisování). Plochá zbroušená styková hrana nesla údaje o jádře.
 
-Při vysokofrekvenčních aplikacích lze obecně říci, že feritové materiály jsou co do výkonu omezeny sycením, železoprachové pak oteplením. Z dlouholetých praktických zkušeností pak pro oblíbený Amidon mix č.2 vyplývá, že toroidní jádro T200-2 je optimální pro vf výkon 1kW v případě širokopásmového balunu, při použití jako rezonanční okruh v transmatchi pak s rezervou zpracuje 100W.  T106-2 pak jako balun běžně snese 100W, T68-2 cca 10W.
+**Tabulka 2**
 
-**Pramet Šumperk: **i když se to mladší generaci bude zdát neuvěřitelné, kvalitní železoprachová jádra se vyráběla i u nás. Tehdy se ovšem Pramet jmenoval ZPP čili Závody první pětiletky a ještě před tím to byl Siemens a nyní dělají pro Epcos, čímž je řečeno vše. Vyráběla se jádra karbonylová stříkaná (hrnečky a šroubová jádra), žluté značení bylo pro kmitočty do 2 MHz, červené značení nad 2 MHz. Posledními obecně známými výrobky byla miniaturní hrníčková jádra průměru 10 mm, která se používala v radiostanicích VXN a VR na pozici mf kmitočtu 468 kHz.
+![Tabulka 2](tab2.gif)
 
-.
+Porovnáme-li  tato jádra s výrobky Amidon co do permeability, je zřejmá jejich nahraditelnost. V dobách, kdy se o jádrech Amidon u nás vědělo pouze to, že existují, jsem měl možnost vyzkoušet jádra T 40,7S s μ<sub>i</sub> = 55, vybraná ze starých likvidovaných elektronkových zařízení pro telekomunikační techniku. Tato jádra byla provozována na kmitočtech do cca 150 kHz jako rezonanční okruhy ve filtrech a kmitočtových výhybkách.  Prvním pokusem, vzhledem k relativně vysoké permeabilitě, bylo ověření jádra v řízeném spínaném zdroji 12/28 V ve funkci akumulační tlumivky. Zdroj pracoval na cca 30 kHz s výkonem 100 W, ohřev jádra byl nepatrný. Jediným horkým prvkem byla rekuperační dioda, ale právě ve zmíněné době se objevil typ KYW130 s rychlou dobou zotavení.
 
-V Šumperku se ale od 50.let vyráběly i lisované železoprachové toroidy pro telekomunikační techniku a to jak karbonyl (K), tak i sendust (S). Neinformovaní radioamatéři je někdy zahazují s tím, že jde o obyčejné železo. Tyto starší materiály zřejmě zcela zmizely ve stoupě času, přesto uvádím tabulku, aby ti mladší viděli, že my Čížkové jsme uměli leccos. Toroidní jádra se vyráběla jak jednodílná, tak dvoudílná (podélně rozdělená z důvodu snazšího lisování). Plochá zbroušená styková hrana nesla údaje o jádře.
+Druhým pokusem bylo ověření zmíněných jader ve  funkci  balunů 1:1 a 1:4 pro drátové antény na KV. Ve světle nynějších poznatků vzhledem k vysoké permeabilitě = 55 a zřejmě nevhodnému kmitočtovému rozsahu šlo o hříšný počin (srovnej žlutobílý Amidon mix 26), nicméně baluny pracovaly na 3,5 MHz jak na obvyklých souměrných dipólech a invertovaných V, tak na FD4 s napájením plochou dvoulinkou, ba i na vyšších pásmech. Samozřejmě, že to s účinností nebude nejlepší a také tehdy nebylo čím měřit, ale dokud anténa visí ve výšce 25 m nad zemí a centrální uzemnění je  připojeno na roury výměníkové stanice v podzemí pod klubovnou, není zřejmě co řešit.
 
-.
+Určitým vysvětlením je ovšem i skutečnost, že jádra provozovaná jako baluny a transformátorové vazby fungují při  širokopásmových aplikacích do vyšších kmitočtů než v případě úzkopásmového rezonančního obvodu, jak je zřejmé nejen z programu DL5SWB, ale i následujících přehledů feritových materiálů. Co se projevuje u feritů, projeví se v jisté míře i u železoprachových materiálů. Stejně tak v neposlední míře má na horní hranici kmitočtů vliv i impedance a délka vinutí, ať už se jedná o dvoudrátové, třídrátové či vícedrátové provedení. Chce si to přečíst třeba Rothammela a měřit a zkoušet. Třeba se nám podaří "vyškolit" i žlutobílé jádro mix 26 ze spínaných zdrojů alespoň pro část krátkovlnného rozsahu.
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab2.gif)
+## Feritová jádra
 
-Porovnáme-li  tato jádra s výrobky Amidon co do permeability, je zřejmá jejich nahraditelnost. V dobách, kdy se o jádrech Amidon u nás vědělo pouze to, že existují, jsem měl možnost vyzkoušet jádra T 40,7S s μ<sub>i </sub>= 55, vybraná ze starých likvidovaných elektronkových zařízení pro telekomunikační techniku. Tato jádra byla provozována na kmitočtech do cca 150 kHz jako rezonanční okruhy ve filtrech a kmitočtových výhybkách.  Prvním pokusem, vzhledem k relativně vysoké permeabilitě, bylo ověření jádra v řízeném spínaném zdroji 12/28V ve funkci akumulační tlumivky. Zdroj pracoval na cca 30 kHz s výkonem 100W, ohřev jádra byl nepatrný. Jediným horkým prvkem byla rekuperační dioda, ale právě ve zmíněné době se objevil typ KYW130 s rychlou dobou zotavení.
+U feritů začneme opět jádry Amidon či Fair-Rite. Základní přehled nám dává opět software DL5SWB. Pro rychlou orientaci uvádím tabulku 3. Číselné značení používá Amidon a Fair-Rite, značení velkými písmeny Magnetics Inc. Barevné značení je bez záruky, ač se o vypátrání originálního firemního značení na internetu snaží v různých diskusních fórech mnozí. Zlí jazykové tvrdí, že Amidon toho vyrábí a dodává tolik, že mu pro barevné značení nestačí všechny barvy spektra.
 
-.
+**Tabulka 3**
 
-Druhým pokusem bylo ověření zmíněných jader ve  funkci  balunů 1: 1 a 1: 4 pro drátové antény na KV. Ve světle nynějších poznatků vzhledem k vysoké permeabilitě = 55 a zřejmě nevhodnému kmitočtovému rozsahu šlo o hříšný počin (srovnej žlutobílý Amidon mix 26), nicméně baluny pracovaly na 3,5 MHz jak na obvyklých souměrných dipólech a invertovaných V, tak na FD4 s napájením plochou dvoulinkou, ba i na vyšších pásmech. Samozřejmě, že to s účinností nebude nejlepší a také tehdy nebylo čím měřit, ale dokud anténa visí ve výšce 25m nad zemí a centrální uzemnění je  připojeno na roury výměníkové stanice v podzemí pod klubovnou, není zřejmě co řešit.
+![Tabulka 3](tab3.gif)
 
-Určitým vysvětlením je ovšem i skutečnost, že jádra provozovaná jako baluny a transformátorové vazby fungují při  širokopásmových aplikacích do vyšších kmitočtů než v případě úzkopásmového rezonančního obvodu, jak je zřejmé nejen z programu DL5SWB, ale i následujících přehledů feritových materiálů. Co se projevuje u feritů, projeví se v jisté míře i u železoprachových materiálů. Stejně tak v neposlední míře má na horní hranici kmitočtů vliv i impedance a délka vinutí, ať už se jedná o dvoudrátové, třídrátové či vícedrátové provedení. Chce si to přečíst třeba Rothammela a měřit a zkoušet. Třeba se nám podaří "vyškolit" i žlutobílé jádro mix 26 ze spínaných zdrojů alespoň pro část krátkovlnného rozsahu.
+Z tabulky je patrné, jak se liší použitelný kmitočtový rozsah pro různé aplikace, jak již bylo zmíněno výše.  Pro KV praxi jsou jak známo nejoblíbenější materiály _43_ a _61_, což tabulka plně potvrzuje. Tyto typy nabízí i GES. Mohu potvrdit, že materiál _61_ je zcela ekvivalentní materiálu _Pramet N1_. Toto bylo několikrát ověřeno na KV balunu při použití jádra _N1_ o průměru 50 mm.
 
-**Feritová jádra.**
+## Philips
 
-U feritů začneme opět jádry Amidon či Fair-Rite. Základní přehled nám dává opět software DL5SWB. Pro rychlou orientaci uvádím tabulku. Číselné značení používá Amidon a Fair-Rite, značení velkými písmeny Magnetics Inc. Barevné značení je bez záruky, ač se o vypátrání originálního firemního značení na internetu snaží v různých diskusních fórech mnozí. Zlí jazykové tvrdí, že Amidon toho vyrábí a dodává tolik, že mu pro barevné značení nestačí všechny barvy spektra..
+Philips byl vlastně první, kdo s výzkumem magneticky měkkých feritů začal. Materiály mají obchodní značku Ferroxcube. Počáteční číslicí _3_ jsou je označována řada MnZn feritů pro nižší kmitočty, _4_ je řada NiZn feritů pro vf použití. Software DL5SWB je pro radioamatérskou praxi zcela dostačující.
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab3.gif)
+## EPCOS
 
-.Z tabulky je patrné, jak se liší použitelný kmitočtový rozsah pro různé aplikace, jak již bylo zmíněno výše.  Pro KV praxi jsou jak známo nejoblíbenější materiály 43 a 61, což tabulka plně potvrzuje. Tyto typy nabízí i GES. Mohu potvrdit, že materiál 61 je zcela ekvivalentní materiálu Pramet N1\. Toto bylo několikrát ověřeno na KV balunu při použití jádra N1 o průměru 50mm.
+Dalším velkým výrobcem feritů je Epcos. Původní značení materiálů Siemens se po sloučení s Matsushitou částečně změnilo, proto přehled materiálů podle  permeability uvádím v tabulce 4. Barevný kód pro všechny materiály bohužel též není znám, ale pro výběr objednávkového značení vyráběných dostupných typů zcela postačí software DL5SWB. Materiály Siemens byly též známy pod označením Siferrit.
 
-**PHILIPS**
+**Tabulka 4**
 
-Philips byl vlastně první, kdo s výzkumem magneticky měkkých feritů začal. Materiály mají obchodní značku Ferroxcube. Počáteční číslicí 3 jsou je označována řada MnZn feritů pro nižší kmitočty, 4 je řada NiZn feritů pro vf použití. Software DL5SWB je pro radioamatérskou praxi zcela dostačující.
+![Tabulka 4](tab4.gif)
 
-**EPCOS**.
+NiZn materiály _U60_ a _U17_ jsou určeny pro vf použití. _U60_ odpovídá našemu _N01_, _U17_ je vyráběn již od roku 1960 a odpovídá spíše našemu _N02_.
 
-Dalším velkým výrobcem feritů je Epcos. Původní značení materiálů Siemens se po sloučení s Matsushitou částečně změnilo, proto přehled materiálů podle  permeability uvádím v tabulce. Barevný kód pro všechny materiály bohužel též není znám, ale pro výběr objednávkového značení vyráběných dostupných typů zcela postačí software DL5SWB. Materiály Siemens byly též známy pod označením Siferrit.
+# Dvouotvorová jádra
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab3.gif)
+Tato jádra vyrábí všichni výrobci a přesto, že jsou v praxi často využívána, v radioamatérské literatuře chybí jejich ucelenější přehled. Jejich hlavní výhodou je minimální rozptyl, protože větší část vinutí je schována uvnitř ferromagnetického materiálu a rozptylové pole je tak ještě menší než u toroidů. Hlavní oblastí využití je konstrukce širokopásmových vf transformátorů a balunů. Někdy se v případě potřeby nahrazovala dvouotvorová jádra dvěma trubičkami, případně u větších výkonů sloupky slepenými z toroidů. Pro malé výkony je dnes vyráběný sortiment dostatečný od krátkovlnných kmitočtů až do oblasti mikrovln. Dnes se tyto miniaturní transformátory vyrábějí hotové i pro SMD technologii v GHz oblasti. Výhoda nepatrného rozptylu vynikne zejména v aplikacích, kde se používají prvky s vysokou vstupní impedancí (MOSFET, GaAs-FET, HEMT) a vysokým ziskem (MIMICs) a stabilita je nezbytnou nutností.
 
-NiZn materiály U60 a U17 jsou určeny pro vf použití. U60 odpovídá našemu N01, U17 je vyráběn již od roku 1960 a odpovídá spíše našemu N02.
+**Tabulka 5**
 
-**Dvouotvorová jádra.**
+![Tabulka 5](tab5.gif)
 
-Tato jádra vyrábí všichni výrobci a přesto, že jsou v praxi často využívána, v radioamatérské literatuře chybí jejich ucelenější přehled. Jejich hlavní výhodou je minimální rozptyl, protože větší část vinutí je schována uvnitř ferromagnetického materiálu a rozptylové pole je tak ještě menší než u toroidů. Hlavní oblastí využití je konstrukce širokopásmových vf transformátorů a balunů. Někdy se v případě potřeby nahrazovala dvouotvorová jádra dvěma trubičkami, případně u větších výkonů sloupky slepenými z toroidů. Pro malé výkony je dnes vyráběný sortiment dostatečný od krátkovlnných kmitočtů až do oblasti mikrovln. Dnes se tyto miniaturní transformátory vyrábějí hotové i pro SMD technologii v GHz oblasti. Výhoda nepatrného rozptylu vynikne zejména v aplikacích, kde se používají prvky s vysokou vstupní impedancí (MOS-FET, GaAs-FET, HEMT) a vysokým ziskem (MIMICs) a stabilita je nezbytnou nutností.
+U nás jsou běžně známa dvouotvorová jádra používaná dříve pro televizní symetrizační členy. Tyto tzv. TV baluny s převodem 1:4 byly navinuty miniaturní dvoulinkou a používány pro I. - III. TV pásmo (delší typ), pro TV pásmo IV. - V. pak kratší typ. Porovnáním s výše uvedenou tabulkou 5 pak zjistíme, že delší typ odpovídá velikosti A1, tedy typu B62152A1X1, kratší typ pak má velikost A4, tedy B62152A4X1. Značení X1 tedy udává materiál K1 s permeabilitou μ<sub>i</sub> = 80, což je nejblíže materiálu N1, ze kterého se dělaly TV baluny u nás.
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab5.gif)
+S dvouotvorovými jádry (_doppellochkern, double aperture cores_) se setkáme u mnoha starších zahraničních radioamatérských konstrukcí (např. YU1AW, DJ7VY atd.). Tabulku Epcos uvádím pro snazší orientaci. Velice výhodné je použít pro případné výpočty i A<sub>L</sub> konstantu.
 
-U nás jsou běžně známa dvouotvorová jádra používaná dříve pro televizní symetrizační členy. Tyto tzv. TV baluny s převodem 1:4 byly navinuty miniaturní dvoulinkou a používány pro I.-III. TV pásmo (delší typ), pro TV pásmo IV.-V. pak kratší typ. Porovnáním s výše uvedenou tabulkou pak zjistíme, že delší typ odpovídá velikosti A1, tedy typu B62152A1X1, kratší typ pak má velikost A4, tedy B62152A4X1\. Značení X1 tedy udává materiál K1 s permeabilitou μ**<sub>i= </sub>**80, což je nejblíže materiálu N1, ze kterého se dělaly TV baluny u nás.
+**Tabulka 6**
 
-S dvouotvorovými jádry (doppellochkern, double aperture cores) se setkáme u mnoha starších zahraničních radioamatérských konstrukcí (např. YU1AW, DJ7VY atd.). Tabulku Epcos uvádím pro snazší orientaci. Velice výhodné je použít pro případné výpočty i A<sub>L</sub> konstantu.
+![Tabulka 6](tab6.gif)
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab6.gif)
+Pro ostatní materiály se nepodařilo A<sub>L</sub> konstanty vypátrat, je nutná svépomoc měřením vzorků. V případě potřeby je možné nahlédnout do katalogu EPCOS. Některé vybrané typy jader Amidon nabízí i GES, uvádí i A<sub>L</sub> konstanty, typové označení je rozdílné.
 
-Pro ostatní materiály se nepodařilo A<sub>L</sub> konstanty vypátrat, je nutná svépomoc měřením vzorků. V případě potřeby je možné nahlédnout do katalogu EPCOS.  Některé vybrané typy jader Amidon nabízí i GES, uvádí i A<sub>L</sub> konstanty, typové označení je rozdílné.
+Ve výčtu feritových jader nelze opomenout materiály vyráběné v Prametu Šumperk, kterých je uloženo v radioamatérských šuplících zajisté ještě dost. V Prametu se vyráběla jádra v podstatě všech tvarů včetně dnes žádaných feritových válečků a dvouotvorových jader s vyšší permeabilitou. Zde uvedený přehled pro toroidy poslouží k porovnání s materiály světových výrobců. Samozřejmě si pomůžeme softwarem DL5SWB, porovnáváme podle počáteční permeability, což je pro radioamatérskou praxi postačující. Je jen škoda, že se kvůli restrukturalizaci podniku více nerozšířily zejména materiály _N3_ a _N7_. Například materiál _N7_ je svými užitnými vlastnostmi velice podobný materiálu _43_ od Amidon- Fair Rite, který je v radioamatérských projektech velmi často využíván.
 
-Ve výčtu feritových jader nelze opomenout materiály vyráběné v Prametu Šumperk, kterých je uloženo v radioamatérských šuplících zajisté ještě dost.  V Prametu se vyráběla jádra v podstatě všech tvarů včetně dnes žádaných feritových válečků a dvouotvorových jader s vyšší permeabilitou. Zde uvedený přehled pro toroidy poslouží k porovnání s materiály světových výrobců. Samozřejmě si pomůžeme softwarem DL5SWB, porovnáváme podle počáteční permeability, což je pro radioamatérskou praxi postačující. Je jen škoda, že se kvůli restrukturalizaci podniku více nerozšířily zejména materiály N3 a N7\. Například materiál N7 je svými užitnými vlastnostmi velice podobný materiálu 43 od Amidon- Fair Rite, který je v radioamatérských projektech velmi často využíván.
+**Tabulka 7**
 
-![](/upload/ok1wpn/clanky/toroidy/tab7.gif)
+![Tabulka 7](tab7.gif)
 
 V tabulce si povšimněte uváděného Curieho bodu, což je teplota, při které feritový materiál ztrácí své magnetické vlastnosti. Udává se jako teplota, při jejímž dosažení se permeabilita "zřítí" na polovinu své původní hodnoty. To je důležité při výkonových aplikacích feritů. Tento jev je vratný, pokud feritové jádro přetížením nepraskne. Po vychladnutí se magnetické vlastnosti vrací k normálu. Dále si povšimněte, že Curieho teplota klesá s rostoucí permeabilitou, což je u feritů obecný jev nezávislý na jménu výrobce.
 
-Podrobnější informace lze najít na internetových adresách: [www.dl5swb.de](http://www.dl5swb.de/),  [www.epcos.com](http://www.epcos.com/), [www.amidoncorp.com](http://www.amidoncorp.com/),  [www.ferroxcube.com](http://www.ferroxcube.com/),  [www.doe.cz](http://www.doe.cz/), [www.iskra-feriti.si](http://www.iskra-feriti.si/), kde najdeme i porovnávací cross-referenční listy a katalogy.
+## Podrobnější informace lze najít na internetových adresách:
 
-Doufám, že tento přehled pomůže všem radioamatérům, kteří se zabývají jak konstrukcí různých balunů pro KV pásma, tak praktickými konstrukcemi obecně.
+- [www.dl5swb.de](http://www.dl5swb.de/)
+- [www.epcos.com](http://www.epcos.com/)
+- [www.amidoncorp.com](http://www.amidoncorp.com/)
+- [www.ferroxcube.com](http://www.ferroxcube.com/)
+- [www.doe.cz](http://www.doe.cz/)
+- [www.iskra-feriti.si](http://www.iskra-feriti.si/)
 
-Literatura: Magneticky měkké materiály ve sdělovací technice, SNTL 1961
+kde najdeme i porovnávací cross-referenční listy a katalogy.
 
-Elektronikladen Giesler & Danne, Katalog 2/1987
+# Závěr
+
+Doufám, že tento přehled pomůže všem radioamatérům, kteří se zabývají jak konstrukcí různých balunů pro KV pásma, tak praktickými konstrukcemi obecně.
 
-"Měkké ferity Fonox",  katalog PRAMET Šumperk 1973
-"Ferromagnetické materiály ve vf obvodech", ing. Martin Kratoška OK1RR, AR-B pro konstruktéry 2/2005
+# Literatura
 
-Petr, OK1WPN
+- Magneticky měkké materiály ve sdělovací technice, SNTL 1961
+- Elektronikladen Giesler & Danne, Katalog 2/1987
+- "Měkké ferity Fonox",  katalog PRAMET Šumperk 1973
+- "Ferromagnetické materiály ve vf obvodech", ing. Martin Kratoška OK1RR, AR-B pro konstruktéry 2/2005
 
-<a>ok1wpn@atlas.cz</a>
\ No newline at end of file
+<a>ok1wpn@atlas.cz</a>

articles/2009/velikonocni-zavod-2009.md → content/articles/2009/velikonocni-zavod-2009/velikonocni-zavod-2009.md

 +++
-
 title = "Velikonoční závod 2009"
-perex_e = "
-Na Blatenský vrch JO60JJ jsme vyrazili s Mírou v sobotu navečer.
-Bohužel jsme nedojeli až na vrchol kopce a auto jsme museli nechat na
-křižovatce a posledních 600 m jsme museli absolvovat po svých zapřeženi
-do dětských sněhových bobů, na kterých jsme měli naloženo zařízení -
-Icom 756IIIPRO, Mikrokeyer.
-
-.
-.
-
+tags = ["Závody", "Rozbité články"]
+published = "2009-04-14T16:09:57.000Z"
+author = "Michal, OK1WMR"
+perex_e = "
+Na Blatenský vrch JO60JJ jsme vyrazili s Mírou v sobotu navečer.
+Bohužel jsme nedojeli až na vrchol kopce a auto jsme museli nechat na
+křižovatce a posledních 600 m jsme museli absolvovat po svých zapřeženi
+do dětských sněhových bobů, na kterých jsme měli naloženo zařízení -
+Icom 756IIIPRO, Mikrokeyer.
+
+.
+.
+
 "
-tags = ["Článek"]
 +++
 
-
-Na Blatenský vrch JO60JJ jsme vyrazili s Mírou v sobotu navečer.
-Bohužel jsme nedojeli až na vrchol kopce a auto jsme museli nechat na
-křižovatce a posledních 600 m jsme museli absolvovat po svých zapřeženi
-do dětských sněhových bobů, na kterých jsme měli naloženo zařízení -
-Icom 756IIIPRO, Mikrokeyer.
-
-.
-.
-
+Na Blatenský vrch JO60JJ jsme vyrazili s Mírou v sobotu navečer.
+Bohužel jsme nedojeli až na vrchol kopce a auto jsme museli nechat na
+křižovatce a posledních 600 m jsme museli absolvovat po svých zapřeženi
+do dětských sněhových bobů, na kterých jsme měli naloženo zařízení -
+Icom 756IIIPRO, Mikrokeyer.
+
+.
+.
 
 Z toho je jasné, že pod vrcholen a na vrcholu Blatenského vrchu (1042 mnm) je stále ještě sníh a je ho tam dost - místy až jeden metr. V sobotu večer jsme s drobnými zádrhely zprovoznili zařízení na 2m - Icoma, Mikrokeyer budiče a koncový stupeň. Ještě v sobotu večer jsem si udělal dvě ověřovací spojení na OK1UBO/P. V neděli dopoledne jsme se probudili do teplého a prosluněného rána. Díky dostatku času jsme se rozhodli postavit ještě jednu anténu, dlouho nepoužívanou DL6WU, do pevného směru na JV. K dispozici byla ještě základní "zimní" výbava - na rotátoru osazená 7el KD7ZB. Pak už jsme se před závodem usadili na frekvenci 144,330 MHz a udělali si pár mimozávodních spojení do ČR. Při tom nás zaslechl OK1WPN, který měl tu čest stát se i naší první stanicí ve velikonočním závodě. Průběh závodu byl poklidný, bez velkého rušení, ale také be toho, abychom zaznamenali nějaké velké DX i když podle DX-clasteru se objevilo pěkné tropo do Ruska. Nicméně ani přip tomto závodě jsme se navyhnuli drobným technickým potížím daným mijí zapomětlivostí - nezapnul jsem dodatečné ventilátory pod 2m PA s GU-43B, což vedlo k jeho odstavení asi po půl hodině provozu díky vestavěným ochranám. Takže nejvýnosnější čas jsme jeli jen s jedním PA (2xGI7B) do pevného směru na JV.
 Dalším problémem bylo zmlknutí nf modulační cesty od sluchátek s mikrofonem HEIL přes Mikokeyer do Icoma. Poslední půl hodiny jsme tedy odjeli na ruční orginální mikrofon.
 Výsledky hodnotím jako průměrné při mírně nadprůměrných podmínkách - 166 spojení a téměř 43 tisíc bodů.
 Na sedmdesáti cm jsme v deseti spojeních rozdali pár bodů ostatním stanicím.Značka: **OK1KVK**Závod: [Velikonoční zavod 2009](http://ok1kkt.cz/podminky.php)[](http://vkvzavody.moravany.com/zavody/1sub2009/index.php)..Pásmo: 144 MHzSpojení: 166WWLs:42AVG-km: 258,3ODX: HA8MV/P - KN06TH - 795 kmBody celkem: 42 884
-Pásmo: 432 MHzSpojení:10WWLs:6AVG-km: 123,4ODX: DG1EJG - JO30NT - 403 kmBody celkem: 1234[![](/web/images/phocagallery/zavody/2009/2009_04_vel/thumbs/phoca_thumb_m_Obraz008.jpg)](index.php/fotogalerie/category/41-) [![](/web/images/phocagallery/zavody/2009/2009_04_vel/thumbs/phoca_thumb_m_Obraz012.jpg)](index.php/fotogalerie/category/41-)[![](/web/images/phocagallery/zavody/2009/2009_04_vel/thumbs/phoca_thumb_m_Obraz011.jpg)](index.php/fotogalerie/category/41-)[Fotogalerie](index.php/fotogalerie/category/41-)
-..
\ No newline at end of file
+Pásmo: 432 MHzSpojení:10WWLs:6AVG-km: 123,4ODX: DG1EJG - JO30NT - 403 kmBody celkem: 1234[![](phoca_thumb_m_Obraz008.jpg)](index.php/fotogalerie/category/41-) [![](phoca_thumb_m_Obraz012.jpg)](index.php/fotogalerie/category/41-)[![](phoca_thumb_m_Obraz011.jpg)](index.php/fotogalerie/category/41-)[Fotogalerie](index.php/fotogalerie/category/41-)
+..