Skip to content
Snippets Groups Projects

Compare revisions

Changes are shown as if the source revision was being merged into the target revision. Learn more about comparing revisions.

Source

Select target project
No results found

Target

Select target project
  • ok1kvk.cz/content
  • isbl/content
  • david.gerner/content
3 results
Show changes
Commits on Source (1222)
1,122 additional commits have been omitted to prevent performance issues.
Hide whitespace changes
Inline Side-by-side
Showing
with 141 additions and 1496 deletions
.babelrc.cjs 0 → 100644
View file @ 83881cdc
module.exports = {
presets: [
['@babel/preset-env', { modules: false }],
'@babel/preset-typescript',
['@babel/preset-react', { pragma: 'jsx' }],
],
plugins: [
[
'auto-import',
{
declarations: [
{ default: 'React', path: 'react' },
{ members: ['jsx'], path: '@emotion/react' },
],
},
],
],
}
.editorconfig 0 → 100644
View file @ 83881cdc
root = true
[*.{js,ts,tsx}]
indent_style = space
indent_size = 2
charset = utf-8
trim_trailing_whitespace = true
insert_final_newline = true
.eslintrc.cjs 0 → 100644
View file @ 83881cdc
module.exports = {
root: true,
plugins: ['prettier', '@emotion'],
extends: ['airbnb-base', 'prettier'],
env: {
node: true,
es6: true,
},
parser: '@babel/eslint-parser',
rules: {
'@emotion/jsx-import': 'error',
'prettier/prettier': [
'error',
{
singleQuote: true,
trailingComma: 'all',
semi: false,
},
],
'no-console': 0,
'no-unused-vars': 0,
'prefer-destructuring': 0,
'no-restricted-syntax': 0,
'no-underscore-dangle': 0,
'no-nested-ternary': 0,
'import/newline-after-import': 0,
'no-use-before-define': 0,
'import/prefer-default-export': 0,
},
globals: {
process: true,
},
}
.gitattributes 0 → 100644
View file @ 83881cdc
*.[pP][nN][gG] filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
*.[jJ][pP][gG] filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
*.[pP][dD][fF] filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
*.[zZ][iI][pP] filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
*.[wW][aA][vV] filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
*.[gG][iI][fF] filter=lfs diff=lfs merge=lfs -text
*.[bB][rR][dD] binary
*.[sS][cC][hH] binary
.gitignore 0 → 100644
View file @ 83881cdc
/node_modules
*.log
/coverage
/build
/build-debug
/.buildconfig
/theme
.DS_Store
.gitlab-ci.yml 0 → 100644
View file @ 83881cdc
# Needs following env vars:
# - LFTP_PASSWORD
build and deploy:
stage: deploy
tags:
- shell
only:
- main
variables:
FTP_DIR: '/www/nove/'
FTP_HOST: 'krios.blueboard.cz'
FTP_USER: 'ok1kvk.cz1'
script:
- node --version
- rm -rf build
- yarn
- node ./index.js --prod
- lftp --version
- |
lftp -e "debug 5
set cmd:fail-exit yes;
set net:timeout 5;
set net:reconnect-interval-base 5;
set net:max-retries 3;
set ftp:ssl-force true;
open --user $FTP_USER --env-password -p 21 ftp://$FTP_HOST/;
mirror --verbose=3 --parallel=8 -c -R -L --no-perms --exclude=.htaccess ./build/ $FTP_DIR;
exit 0;"
cache:
paths:
- node_modules/
.prettierrc 0 → 100644
View file @ 83881cdc
{
"endOfLine": "lf",
"semi": false,
"singleQuote": true,
"trailingComma": "all"
}
README.md 100644 → 100755
View file @ 83881cdc
Tento repozitář obsahuje všechny články na OK1KVK.cz
Tento software pro psaní článků NENÍ nutné instalovat.
Články můžete psát přímo z [webového rozhraní](https://git.ok1kvk.cz/ok1kvk.cz/content)
Články jsou v souborech articles/ROK-VYTVORENI/clanek.md
# Užitečné příkazy
Každý článek má svůj soubor.
./index.js --help
## Formát souboru
# Jak to zprovoznit na fedoře
+++
title = "Nadpis článku
perex = """
Krátký úvod článku (doporučuji max 255 znaků). Není nutný.
Pokud není přítomen tak se vygeneruje z úvodní části článku
"""
tags = ["Seznam", "Různých tagů", "I s háčky"]
# Nainstalovat nodejs
sudo dnf -y install nodejs yarn
yarn
./index.js
+++
# Jak to zprovoznit na windows
Text článku v [markdownu](https://daringfireball.net/projects/markdown/syntax)
- Budeme potřebovat [git](https://git-scm.com/download/win)
- Dále budeme potřebovat [nodejs](https://nodejs.org/en/) - stáhněte si verzi
20.x.x (snad to tady nezapomenu aktualizovat).
- Take bude potřeba [yarn](https://classic.yarnpkg.com/en/docs/install)
- U všech nástrojů silně doporučuji neměnit žádná nastavení!
Toto se commitne do repozitáře. Datum vydání článku a jeho autor se berou z commitu.
Po instalaci obou věcí přejděte do nějaké složky pomocí průzkumníka (POZOR! název
této složky ani žádné rodičovské nesmí obsahovat mezery) a klikněte na
`git bash`. Pak napište následující:
Dbejte na smysluplnost commit zprávy. Nebuďte líní ;). Může se stát, že v budoucnu se bude
historie zobrazovat někde u článku (třeba po kliknutí na datum modifikace). Příklady:
git clone https://git.ok1kvk.cz/ok1kvk.cz/content.git
cd content
yarn
node index.js
* Přidán článek 123 - učíme se počítat
* Opraven odkaz na wikipedii
* Smazán článek 123 - učíme se počítat
Nyní by se vám měl otevřít prohlížeč na [localhost:1337](http://localhost:1337)
Každý článek by měl mít tag "Článek" - jinak se nezobrazí v seznamu článků.
## Metadata souboru
To je to mezi +++ a +++ ;)
* title - nadpis článku
* perex - Úvodník
* perex_e - Nevyplňovat! Automaticky exportovaný úvodník.
* image - titulní obrázek článku. Tento by měl být umístěn v static/images/leads/OBRAZEK.png
preferujte png
* tags - Seznam tagů
* [author] - Počátek sekce pojednávající o autorovi, pokud chybí je vytvořena z git historie
* name - jméno autora
* email - email autora - není publikován na stránkách, ale můžou na něj v budoucnu být posílány případné komentáře
* nodate=true - indikuje, že by se nemělo zobrazovat datum vytvoření
## Standartní kategorie:
* Akce a závody
* Začínajícím
* HAM konstrukce
* Bastlení
* Programování
# Jak psát články
Pokud jenom píšete články tak vás zajímá pouze složka content, v níž je soubor
README.md, který obsahuje dodatečné informace
articles/2008/144-mhz-pa-s-2x-gi7b.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "144 MHz PA s 2x GI7B"
perex_e = "
144 MHz PA s 2x GI7B
OK1GP a OK1UBO
"
tags = ["Článek"]
+++
144 MHz PA s 2x GI7B
OK1GP a OK1UBO
V roce 2006 jsme s Jakubem OK1FVN dostali za úkol poradit si s 2m PA 1kW s GU43B, který vykazoval vysoké vstupní PSV při zaklíčování. Tento PA je na fotografiích jinde na našich stránkách. Tím OK1KVK/OL7C neměl jiný PA na vysílání při závodech než stařičký 300W PA s RE025A, kterému bude snad přes 25 let. Tato situace volala po nápravě a tak vznikl popisovaný PA.
Základ tohoto PA tvoří dutina z 5mm Al plechů a byla původně určena pro PA s dvěmi LD6 v push-pullu, kterou vidíte na obrázku.
.
![obraz001.jpg](/web/images/stories/obraz001.jpg)
Problém byl v tom, že push-pull PA není sranda oživit. Snažil jsem se naladit tento PA s dvěma GI7b asi dva měsíce, a to bez výsledku, takže jsem to musel vzdát, protože to bylo nad moje síly. Problém byl v tom, že nabudit PA na příkon kolem 400W nebyl problém, ale vyloudit z výstupní vazby víc než 100W už bylo obrovský problém.
Po oněch dvou měsících ladění jsem začal hledat jiné řešení a použil jemně upravený design anodového a katodového obvodu pro dvě GI7b ( [http://www.qsl.net/yu1aw/PA%20for%20lazy%20build.htm](http://email.seznam.cz/redir?http://www.qsl.net/yu1aw/PA%20for%20lazy%20build.htm) na níže je obrázku schéma).
![](/web/images/stories/2xgi7b 2m lb.gif)
Protože bylo vše hotové, tak jsem jen dal mohutnější chladiče na GIčka vhodné pro chlazení " z boku", použil jsem dva 47 pf "USSR door knob" kondenzátory ( na obrázcích je starší varianta s 1nF kondem, který se dost hřál), místo cívky jsem dal CuAg plát o délce závitů cívky. Je to docela pěkně vidět na obrázcích včetně ladícího a výstupního kondu. U ladícího kondenzátoru jsem musel zvětšit mezery vytrháním plechů, což na obrázku není vidět - teď mají mezery asi 2 mm. Ladící kondenzátor má teď kapacitu jen cca 4 pF, ale je k němu přidán "USSR door knob" 22 pF/6kV, tajže výsledná kapacita je dostatečná na ladění.
![](/web/images/stories/2xgi7b anode.png)
Ladění probíhalo tak, že jsem k elekronkám připojil mezi anody a zem odpor odpovídající vnitřnímu odporu elektronek při plném výkonu a do výstupu jsem se koukal sitemastrem Anristu. Postupně jsem snižoval šířku plátu, čímž jsem zvyšval indukčnost, až jsem to doladil na správný kmitočet. Aby byly dodrženy parametry laděného obvodu, tak jsem dodržel velikost kapacity ladícího kondenzátoru tím, že jsem k němu přes Cu pásek připojil dodatečnou kapacitu ( zase "USSR door knob" kondenzátor z výprodeje). Ve finále jsem totiž musel vytrhat plechy z otočného ladícího kondu, protože se mi PA předělával při výkonu nad 500W na obloukovou svářečku.
.Ovládací obvody v tomto PA vpodstatě nejsou. Obvody časování žhavení, nadproudové ochrany anody a mřížek, složité časování zapínámí anody a blokování klíčování při vypadlém anodovém napětí jsou vzhledem k dostatku a nízké ceně GI-ček vynecháno. Pokud se bude s koncem jen trochu solidně zacházet (lépe než se dá očekávat od ruského vojáka) a vzhledem k robustnosti GI-ček, pak se dá očekávat naprosto bezproblémový provoz PA. Navíc bývá tato elektronika dosti poruchová v drsném prostředí horské chaty a při kolísání napětí to vše dělá nepředvídatelné věci :-))))) - to jen abych omluvil mou lenost něco takového do PA postavit..Žhavení i anodový zdroj se zapíná současně jedním vypínačem. V PA je jen základní měření a jednoduchý sekvencer. Sekvecer je postaven na základě podkladů z webu OK1BAF, jen jsem přidal TX/RX LED a klíčování přes optočlen ( abychom se vyhli zatahování zemních poteciálů mezi PA a ovládacím hlavním sekvencerem). Podobný PTT opto obvod je ve všech OK1KVK PA. Sekvencer je v tomto PA jen pro případ samostatného použití PA a v podstatě není využit v našem (OK1KVK) zapojení 2m pracoviště.
.![](/web/images/stories/sequencer%20ver1.bmp)Obvody předpětí je převzat ze stránek G3SEK a zase je v něm udělána úprava. Ian G3SEK ( viz. obrázek) pravděpodobně používal velmi citlivé měřáky, kde úbytek na měřících odporech šel jen do velikosti několik několik setin či jen desetina voltu.![](/web/images/stories/push-pull triode bias original.jpg)
Bohužel toto zapojení pro mnou použité měřicí přístroje nevyhovovalo, protože úbytek na bočnících těchto málo citlivých měřáků šel přes 0,9 V. O tento úbytek by se pak měnilo předpětí na elektronkách a to by bylo nepřijatelné pro naše kolegy z OK2KKW, kteří vysílají ze svého portejblového pracoviště jen 3 km vzdáleného ( elky by nebyly v lineárním provozu a my bychom trochu spletrovali).
Upravené zapojení (na obrázku níže) je betonově pevné a při změně proudu o 2 A se pohne jen v řádu mV. Deska s plošným spojem tuto úpravu nereflektuje. Změnu zapojení jsem na desce vyznačil: červeně - přerusení měděné fólie, zeleně a fialově - drátové propojky. Jak je vidno, tak ani tolikrát citovaný mistr se občas mírně utne a nemyslí úplně na všechno.
.
![](/web/images/stories/push-pull triode bias ver 1-50.jpg)
.
S plošňáky jsem se nemazlil a jsou malované tak, že strana spojů jde nahoru, na ní jsou připájeny součástky a to celé je přišroubováno na boční stěnu PA včetně výkonových tranzistorů a IO zdroje 24V. Stěna je masivní Al 5mm tloušťky, takže žádné problémy s chlazením. Vše jde snadno opravit na portejblu, žádné speciální součástky - vše je v podstatě vyrobeno z elektronického šrotu.
.
Nejprve plošný spoj pro zdroje předpětí včetně provedených úprav - dokumentuje stav, jak na PA vysíláme na Blatenském kopci JO60JJ.
![](/web/images/stories/2xgi7bbias-upraveno-small.jpg)
Dále je přidána deska sekvenceru.
![](/web/images/stories/sequencer-small.jpg)
Nakonec je přidáno schéma propojení desek pl. spojů, zdroje, chlazení PA. Z tohoto schematu a z předchozích vyplývá, že zdroje předpětí jsou dva - zvlášť pro jedno i druhé GIčko. Je také nutné mít i dvě oddělené vinutí pro žhavení a buzení v katodě také musí být stejnosměrné odděleno tak, aby bylo možné nastavovat odděleně klidový proud pro obě GI-čka. Pak do značné míry odpadají problémy s různou strmostí elek, takže obě elky se dají nastavit na stejný klidový proud i když jedna už byla v provozu a druhá ne..Lepší je samozřejmě používat dvě elektronky se stejnou historií provozu. No pak je jen třeba čas od času kliďáky nastavit. Tady s výhodou využiji toho, že kontakty relé spínající předpětí mřížek jsou oddělené pro každou elektronku zvlášť a navíc jsou kontakty vyvedeny na vodiče s fastony, které jdou v případě nastavování vytáhnout z příslušných kontaktů a lze nastavovat klidové proudy odděleně pro každou elektronku zvlášť.
![](/web/images/stories/triode board interconnection.gif)
Takto vypadá PA z boku, kde jsou vidět desky sekvenceru a předpětí. V dolním patře je zdroj, vstupní útlumák pro nastavení vhodné úrovně buzení a měření proudu anod, mřížkových proudů a výstupní wattmetr s měřením odraženého výkonu. Měřící vazbu pro tento PA poskytl Jirka OK7RA.
V horním patře je dutina PA s namontovanými deskami ovládání, výstupní filtr a měřící vazba.
![](/web/images/stories/obraz002.jpg)
V zadní části tohoto PA je jestě umístěn tranzistorový budič, který z budícího výkonu cca 3W vyrobí požadovaných cca 40W, abychom na výstupu dostali cca 700 až 800W. Důvodem nižšího zisku a i nižšího výstupního výkonu, než bývá u dvou GI7B-ček zvykem je to , že zdroj VN je poněkud napěťově poddimenzovaný a dává naprázdno cca 1850V a při zatížení asi o sto až stopadesát volt méně. Tím je způsobeno to, že elektronky jsou proudově vytíženy na 100%, ale výkonově by mohly dát i o 20 až 30% více. Vzhledem k tomu, že v okolí Blatenského je více kontestových stanic, tak je PA používán jen do cca 600 až 700W, což je v tomto zapojení a při daném anodovém napětí asi optimální..Do dnešního dne tento PA odjel za dva roky několi závodů bez nějakých problémů a díky mohutnému chlazení se ani neohřál nad nějakých 40st. C. Jediným problémem za ty dva roky bylo vhoření dvou trubičkových pojistek, které jsem následné nahradil 6A pomalou pojistkou a je klid..Po mých zkušenostech s push-pullem a paralelním řazením elektronek upřednostňuji paralelní řazení. Navíc jsou zapojení YU1AW znamenitá tím, že anodový obvod nemá induktivní anténí výstupní vazbu, ale používá přímou vazbu přes kondenzátor, kde není problém s opakovatelností mechanického provedení výstupní vazby induktivní. Hlavní elktrické oddělení je provedeno "USSR door knob" kondenzátory, takže na výstupu odděluji jen pár set Voltů vf výkonu, což je jednodušší..Ještě k připomínkám, že se na stejnosměrně odděleném anodovém obvodě se může objevit napětí v takové velikosti, že je nutné používat ladící kondenzátory s deseti milimetrovými vzduchovými mezarami, tak přikládám výpočet YU1AW. Obrázek platí pro dvě GI46b a anodové napětí 2000 V, v našem případě anodové napětí je malinko menší. Z obrázku kterého je patrné, že ladící kondezátor musí vydržet cca 1300 V, což ladící kondezátor s 3 mm mzerami hravě udrží. Výstupní kondenzátor pak musí mít odolnost vyšší než 300 V, což také není problém u běžných otočných kondenzátorů z elektronkové éry. Podle mojich pozorování výpočet odpovídá realitě, protože k překokům a sršení na ladícím ani výstupním kondu nedochází.
![](/web/images/stories/2xgi46b_voltages.gif)
Těším se na slyšenou na pásmě,
! 73 Jirka UBO
\ No newline at end of file
articles/2008/555-blikac-se-dvemi-led.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "555 - blikač se dvěmi LED"
perex_e = "
Jedná
se
o jedno ze základních zapojení s časovačem 555. V tomto zapojení svítí vždy jen jedna LED. Nastavení pulzování lze provést trimrem P1. Ucc určíme podle použitých odporů R1 a R3 a LED (9V). V našem případě svítí dioda D1 a v intervalech, nastavených trimrem P1, D1 zhasne a místo ní svítí D2.
.
.
.
"
tags = ["Článek"]
+++
Jedná
se
o jedno ze základních zapojení s časovačem 555. V tomto zapojení svítí vždy jen jedna LED. Nastavení pulzování lze provést trimrem P1. Ucc určíme podle použitých odporů R1 a R3 a LED (9V). V našem případě svítí dioda D1 a v intervalech, nastavených trimrem P1, D1 zhasne a místo ní svítí D2.
.
.
.
<a target="_blank">![](/upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/2.jpg)</a>Schéma:
![schema](/upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/sch.png).
Plošný spoj:
![pcb](/upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/pcb.png).
.PDF verze: [schéma](../upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/555_blikac_schema.pdf), [plošný spoj](../upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/555_blikac_dps.pdf), [osazovací plán](../upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/555_blikac_osazovak.pdf)Eagle 5.0: [SCH](../upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/555-1.sch) a [BRD](../upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/555-1.brd) + doporučená [Pájovo](http://paja-trb.cz/eagle/index.html) knihovna součástek [#PaJa_22.lbr](http://www.blueboard.cz/dcounter.php?hid=kf0fps2uf0jmsfkjvh7s81ubvbeu3r&down=true&url=http://paja-trb.cz/eagle/paja_lbr_506.zip).Deska byla vyrobena [metodou nažehlením tonneru.](index.php/technicke-lanky/425-vyroba-plonych-spoj)[
](index.php/technicke-lanky/425-vyroba-plonych-spoj)![](/upload/ok1wmr/clanky/555_1blik2/1.jpg)
* * *
.....[http://krouzek.radioklub.cz](http://krouzek.radioklub.cz)
........
* * *
\ No newline at end of file
articles/2008/555-start-stop-s-casovym-zpozdenim-vypnuti.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "555 - start/stop s časovým zpožděním vypnutí"
perex_e = "
Jedná
se o velmi jednoduché zapojení s časovačem 555. Po stisknutí tlačítka START se LED rozvítí. Po uplynutí doby nastevené odporovým trimrem LED zase zhasne. V průběhu sepnutí lze časování přerušit stiskem tlačítka STOP.
.
.
.
"
tags = ["Článek"]
+++
Jedná
se o velmi jednoduché zapojení s časovačem 555. Po stisknutí tlačítka START se LED rozvítí. Po uplynutí doby nastevené odporovým trimrem LED zase zhasne. V průběhu sepnutí lze časování přerušit stiskem tlačítka STOP.
.
.
.
Toto zapojení lze použít jako základ nějakého složitějšího zařízení fungujícího na tomto principu časování. Místo LED by mohl být zapojen například optočlen, tranzistor či jiný spínací prvek a za ním třeba i relé s kontakty na spínání 230V a velkým spotřebičem... využití a možností je spousta. Stačí se jen zamyslet, kde bychom této funkce nastavytelného vypínání mohli využít.
[![](/upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start_01_sm.jpg)](../upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start_01.jpg)Schéma:
![schema](/upload/ok1wmr/obrazky/555_start_01.png).
Plošný spoj:
![pcb](/upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start_pcb.png).
.PDF verze: [schéma](../upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start_sch.pdf), [plošný spoj](../upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start_pcb.pdf), [osazovací plán](../upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start_osaz.pdf)Eagle 5.0: [SCH](../upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start.sch) a [BRD](../upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start.brd) + doporučená [Pájovo](http://paja-trb.cz/eagle/index.html) knihovna součástek [#PaJa_22.lbr](http://www.blueboard.cz/dcounter.php?hid=kf0fps2uf0jmsfkjvh7s81ubvbeu3r&down=true&url=http://paja-trb.cz/eagle/paja_lbr_506.zip).[](http://paja-trb.unas.cz/elektronika/eagle/paja_lbr_413.zip)Deska byla vyrobena [metodou nažehlením tonneru.](index.php/technicke-lanky/425-vyroba-plonych-spoj)[
](index.php/technicke-lanky/425-vyroba-plonych-spoj)![](/upload/ok1wmr/clanky/555_start/555_start_02.jpg)
* * *
.....[http://krouzek.radioklub.cz](http://krouzek.radioklub.cz)
........
* * *
\ No newline at end of file
articles/2008/adrenalin-2008-zavody-na-horskych-kolech.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "Adrenalin 2008 - závody na horských kolech"
perex_e = " Letošní májový Adrenalin dostál svého názvu a byl skutečně adrenalinový. Při vytrvalém dešti se z tratě stávala spíše bahnitá strouha. Náš radioklub pomáhal s organizací a spojením přes vysílačky s jednotlivými místy na trati. Na kritických místech byli také připraveni členové místní skupiny ČČK Růžový vrch - Karlovy Vary. ..."
tags = ["Článek"]
+++
Letošní májový Adrenalin dostál svého názvu a byl skutečně adrenalinový. Při vytrvalém dešti se z tratě stávala spíše bahnitá strouha. Náš radioklub pomáhal s organizací a spojením přes vysílačky s jednotlivými místy na trati. Na kritických místech byli také připraveni členové místní skupiny ČČK Růžový vrch - Karlovy Vary. ...
<font color="#ffffff"><font color="#000000">Více informací o závodu najdete na stránkách [Cyklocentra Vondráček](http://cyklo-vondracek.cz/main.php?fid=1 "Cyklocentrum Vondráček"), které tento závod pořádá.</font></font><font color="#ffffff">.</font><font color="#000000">naše</font> [Fotogalerie](index.php/fotogalerie/4 "Adrenalin 2008 - fotogalerie")<font color="#ffffff">.</font>
\ No newline at end of file
articles/2008/aktivity-breziny-2008.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "Aktivity - Březiny 2008"
perex_e = "
Náš radioklub 20. - 22. 7. obohatil program technickou částí tábor pořádaný Dětským bezbariérovým centrem Březiny
.
.
..
"
tags = ["Článek"]
+++
Náš radioklub 20. - 22. 7. obohatil program technickou částí tábor pořádaný Dětským bezbariérovým centrem Březiny
.
.
..
* * *
Děti si mohli vyzkoušet výrobu různých předmětů z měděného drátu pomocí pájení. A teký jsme vyráběli vlastní rakety poháněné vodou a stlačeným vzduchem...více ve [fotogalerii](index.php/fotogalerie/18-)
..
\ No newline at end of file
articles/2008/arrl-international-dx-contest-phone.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "ARRL International DX Contest - Phone"
perex_e = "Původně jsme chtěli postavit alespoň 3el. tribander, ale počasí řeklo ne, a připravilo nám peklo v podobě větru, který v nárazech dosahoval až rychlosti 155km/h. Za takových podmínek se stavět stožár s KV anténou prostě nedá. A tak jsme alespoň opravili po zimě dipól na 80m a dodělali vertikál na 40m. V samotném ARRL DX contesu jsme udělali jen pár spojení na 80m. .."
tags = ["Článek"]
+++
Původně jsme chtěli postavit alespoň 3el. tribander, ale počasí řeklo ne, a připravilo nám peklo v podobě větru, který v nárazech dosahoval až rychlosti 155km/h. Za takových podmínek se stavět stožár s KV anténou prostě nedá. A tak jsme alespoň opravili po zimě dipól na 80m a dodělali vertikál na 40m. V samotném ARRL DX contesu jsme udělali jen pár spojení na 80m. ..
<font color="#000000">Takže jsme spíše čas využili k otestovaní nového zařízení a funkčnost komunikace s PC a Win-Testem a vůbec přípravě na CQ WW WPX contest. Ale i přes nepřízeň počasí se nám podařilo alespoň postavit vertikál na 40m a opět trochu přiblížit KV místnost a pracoviště stavu, kdy se tam bude moci pohodlně vysílat.</font><font color="#ffffff">.</font>[![KV pracoviště](/upload/ok1wmr/obrazky/2008_03_subr/004_sm.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/2008_03_subr/004.jpg) [![KV pracoviště](/upload/ok1wmr/obrazky/2008_03_subr/002_sm.jpg)](../upload/ok1wmr/obrazky/2008_03_subr/002.jpg)<font color="#ffffff">.</font>Dokonce jsme v sobotu ráno udělali radost několika stanicím v [SSB lize](http://ssbliga.nagano.cz/), protože jsme byli opět jedinou stanicí z karlovarského okresu DKV a tím pádem i žádaným násobičem.
\ No newline at end of file
articles/2008/chlazeni-elektronkovych-zesilovacu.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "Chlazení elektronkových zesilovačů"
perex_e = "Každý radioamatér potřebuje energii a s její výrobou samozřejmě přichází i teplo, hlavně to ztrátové(i když se dá efektivně využít pro vytápění místnosti). Zatím nežijeme ve světě, kde by perpetuum mobile znamenalo na každém rohu používané zařízení, jako spíše v době, kde je snem a naprosto nereálnou představou. Pokud tedy v závodech chceme mít nějakou šanci, kvalitní zesilovač bude jednou z věcí, bez které se neobejdeme a právě zde je potřeba se zamyslet nad systémem chlazení. Elektronky sice již znají svá léta, ale v zesilovačích mají stále své místo. Dnes se zaměříme na jejich chlazení, dokud je ještě čas, něco v konstrukci měnit, neboť odkládat chlazení na závěr konstruování nám může přinést značné problémy.
.
"
tags = ["Článek"]
+++
Každý radioamatér potřebuje energii a s její výrobou samozřejmě přichází i teplo, hlavně to ztrátové(i když se dá efektivně využít pro vytápění místnosti). Zatím nežijeme ve světě, kde by perpetuum mobile znamenalo na každém rohu používané zařízení, jako spíše v době, kde je snem a naprosto nereálnou představou. Pokud tedy v závodech chceme mít nějakou šanci, kvalitní zesilovač bude jednou z věcí, bez které se neobejdeme a právě zde je potřeba se zamyslet nad systémem chlazení. Elektronky sice již znají svá léta, ale v zesilovačích mají stále své místo. Dnes se zaměříme na jejich chlazení, dokud je ještě čas, něco v konstrukci měnit, neboť odkládat chlazení na závěr konstruování nám může přinést značné problémy.
.
Chceme-li dosáhnout dlouhé životnosti elektronky, musíme ji provozovat v teplotním rozsahu určeném výrobcem. Skleněné elektronky do anodové ztráty 25 W mohou být provozovány bez nuceného proudění vzduchu, pokud zachováme přiměřené množství vzduchu pro konvekční proudění. Je-li příslušný kryt boxu nebo přístroje zhotoven z perforovaného plechu a otvory o průměru cca 6 mm rozmístěny do kruhu okolo soklu elektronky, je chlazení postačující, pokud není extrémně zvýšena teplota v místnosti.
Pro elektronky s velkou anodovou ztrátou nebo provozované s nadměrným anodovým proudem oproti doporučení výrobce, je chlazení nuceným proudem vzduchu pomocí větráku nebo turbiny nezbytné. Většina výrobců udává ve svých podkladech požadavky na chlazení pro nepřetržitý provoz. Jde především o množství dopravovaného vzduchu (průtok vzduchu), udávaný v US a anglické literatuře v kubických stopách za minutu (CFM), v metrické soustavě pak obvykle v kubických metrech za minutu. Vlastnosti ventilátorů se udávají naopak v m<sup>3</sup>/h. Je tedy často nutný přepočet. Platí, že ft<sup>3</sup> = 0,028316 m<sup>3</sup>.
Dalším důležitým údajem je přetlak. Přetlak je tlak hromadící se uvnitř prostoru při nedokonalém průchodu vzduchu natlakovaného dovnitř turbinou. V případě dokonalého průchodu vzduchu není kladen protékajícímu vzduchu žádný odpor. Množství vzduchu vstupujícího Qin je tedy stejné jako množství vzduchu vystupujícího Qout. Naopak jakákoli překážka či zúžení cesty vzduchu omezuje i množství dopravovaného vzduchu. Rozdíl mezi potenciálním objemem vzduchu dostupného pro průchod vzduchovou cestou a skutečným objemem vzduchu vystupujícího představuje samotný přetlak. Cokoli klade odpor průchodu vzduchu, vytváří přetlak.
Elektronky a jejich přídavné části (sokly, radiátory atd.) představují překážku volnému průchodu vzduchu a vyvíjejí tudíž přetlak. Skutečná výše přetlaku bude záviset na vlastnostech turbíny, soklu, vlastní elektronky a komínku. Různé typy turbin se liší ve své schopnosti vytvářet požadovaný přetlak, takže výběr patřičné turbíny není zcela jednoduchou záležitostí.
Hodnoty CFM (resp. Q) a přetlaku některých populárních elektronek, soklů a komínků jsou v tabulce.
Platí pro provoz s trvalou nosnou (FM), pro SSB/CW se volí Q poloviční.
|
Elektronka
|
Q <sub>CFM</sub>
|
Přetlak inch
|
Q
m<sup>3</sup>/min
|
Q
m<sup>3</sup>/h
|
Přetlak
mm v.s.
|
Sokl
|
Komínek
|
|
3-400Z/8163
|
13
|
0,13
|
0,37
|
22
|
3,3
|
SK400/410
|
SK-416
|
|
3-500Z
|
13
|
0,082
|
0,37
|
22
|
2
|
SK400/410
|
SK406
|
|
3CX800A7
|
19
|
0,35
|
0,54
|
32
|
9
|
PN 154353
|
|
3-1000Z/8164
|
25
|
0,38
|
0,7
|
42
|
10
|
SK500/510
|
SK516
|
|
3CX1500/8877
RD1,5 XB Tesla
|
35
|
0,41
|
1,0
2,0
|
60
120
|
10,5
15
|
SK2200
SK2210
|
SK2216
|
|
GS35b
|
88,3
|
150
|
|
4-250A/5D22
|
2
|
0,1
|
0,06
|
3,5
|
2,5
|
SK400/410
|
SK406
|
|
4-400A/8438
|
14
|
0,25
|
0,4
|
24
|
6,5
|
SK400/410
|
SK406
|
|
4-1000A/8166
|
20
|
0,6
|
0,56
|
34
|
15
|
SK500/510
|
SK506
|
|
4CX250R/
7850W
|
6,4
|
0,59
|
0,18
|
11
|
15
|
SK600
family
|
SK606
|
|
4CX300A/
8167
|
7,2
|
0,58
|
0,2
|
12
|
15
|
SK700
family
|
SK606
|
|
4CX350A/8321
|
7,8
|
1,2
|
0,22
|
13
|
30
|
jako 4CX250
|
jako 4CX250
|
|
4CX1000A/8168
4CX1500/8660
|
25
|
0,2
|
0,7
|
42
|
5
|
SK800
family
|
SK806
|
|
GU43b
|
60
|
100
|
|
8874
|
8,6
|
0,37
|
0,24
|
15
|
9,5
|
Přetlak je udáván v palcích vodního sloupce (H<sub>2</sub>O). Pro metrickou soustavu platí přepočet koeficientem 25,4\. U elektronek evropské provenience se přetlak udává přímo v milimetrech H<sub>2</sub>O nebo v současných oficiálně používaných jednotkách Pa ( pascaly ), kdy platí převod 1:10\. Čili např. 100 Pa = 10 mm H<sub>2</sub>O. Právě údaj přetlaku výškou vodního sloupce nám umožňuje snadné měření pomocí klasického "U" manometru, jak je znázorněno na obr.1. Tento manometr známe všichni ze školy z hodin fyziky a snadno si ho zhotovíme z kousku průhledné bužírky ohnuté do tvaru "U", kterou připevníme na destičku a podlepíme milimetrovým měřítkem. Tento manometr můžeme připojovat dočasně po dobu měření např. přes ventilek z bicyklové duše, nebo ho ponechat pro stálou indikaci. Na obr. 1(A) je stav při vypnuté turbíně, kdy obě hladiny jsou na stejné úrovni, protože tlak vzduchu (běžný atmosférický tlak) je stejný na obou koncích manometru. Na obr. 1(B) je stav při zapnuté turbíně ( při zamontovaném soklu, elektronce a komínku), kdy rozdíl hladin udává přímo přetlak. Tento jednoduchý způsob měření je pro daný účel dostatečně přesný. Existují též profesionální nastavitelné diferenciální indikátory přetlaku používané v klimatizační technice, které můžeme použít například pro blokování funkce zařízení v případě výpadku turbíny nebo ucpání vzduchové cesty. Pro ryze amatérské účely se však jeví zbytečné.
![Chlazení elektronkových zasilovačů](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/01.jpg)
Výrobci udávají vlastnosti turbin buď v tabulce nebo ještě lépe tzv. přetlakovým diagramem, ze kterého je zřejmá i závislost množství dopravovaného vzduchu na přetlaku. Můžeme se ovšem setkat i s turbínami neznámého původu. V tomto případě je směrodatné pro zkoušení vždy uspořádání podle obr.1\. Jednou z metod nasměrování proudu vzduchu kolem povrchu elektronky nebo skrz chladicí žebra anody (radiátor) je užití tlakovaného boxu (chassis). Tento systém znázorňuje obr.2\. Turbína je připevněna na chassis a tlakový vzduch prochází nahoru přes sokl a okolo elektronky. Komínek slouží k vedení vzduchu opouštějícího sokl okolo elektronky, zamezuje rozptýlení vzduchu zasahujícího povrch nebo chladící žebra a koncentruje jeho proud pro maximální chlazení.
![Chlazení elektronkových zesilovačů.](/upload/ok1wpn/clanky/chazeni_el/02.jpg)
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/02.jpg)....![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/03.jpg)
Obr.2: Foukání zdola ........Obr.3: Foukání shora
.
Méně častá konvenční metoda je na obr.3\. Zde je celý anodový box včetně součástí natlakován turbínou. Zvláštní komínek je umístěn mezi anodový radiátor a výstupní otvor vzduchu v krytu boxu. Zde je třeba si uvědomit známou poučku, že tlak se v daném prostoru šíří všemi směry (Pascalův zákon). Turbína tlakuje celý anodový box a v podstatě jediná cesta vzduchu vede přes radiátor a komínek, případně menší množství skrz sokl.
Měření podle WD4FAB ukazuje ještě vliv rozdělení vzduchového proudu vzduchu mezi anodou a soklem. Testy na zesilovači s 4CX250 v tomto provedení boxu vykazují potřebný přetlak jen 0,33 palce H<sub>2</sub>O. Srovnejme tuto hodnotu s konvenčním způsobem chlazení proudem vzduchu od základny elektronky směrem k anodě dle obr.2, kdy byl pro stejnou elektronku změřen potřebný přetlak 0,76 palců H<sub>2</sub>O. Ze srovnání vyplývá, že požadavky na turbínu zde mohly být značně redukovány, v tomto případě na méně než polovinu. Další výhodou tohoto provedení je, že vstupující vzduch ještě před ohřátím v žebrech radiátoru ochlazuje i další součásti umístěné v anodovém boxu, které též při vyšších výkonech mohou topit. Lidové rčení, že vzduch se zde točí "jako vítr v bedně" je zcela na místě. Na první pohled je též zřejmé, že při "foukání shora" dle obr.3 lze zmenšit i svislé rozměry celé konstrukce. To může být výhodné pro PA na VKV.
V závislosti na některých koncepcích konstrukčního provedení a dostupnosti elektronek mohou být pro chladicí systémy vhodné různé kompromisy. Například jestliže použijeme relativně levnější a snáze dostupné skleněné vysílací elektronky, lze akceptovat jejich kratší životnost.
V tomto případě je výhodnější vzhledem k ceně, hluku a složitosti použít dva axiální větráky (známé mez-axiály). Jeden větrák pak ochlazuje zátavy elektronky ze strany žhavení a druhý anodovou stranu, případně ofukuje ještě sokl a komínek. Průchod vzduchu při tomto řešení není zjevně stejný jako při užití komínku. Válcový povrch elektronky je vlastně umístěn napříč vzduchovému proudu, přitom se při proudění vytvářejí víry a místa, kde vzduch v podstatě stojí a snižuje se přenos tepla v určitých oblastech skleněné baňky. Tato místa se ohřívají výrazněji nežli zbytek povrchu, takže může docházet k nerovnoměrnému pnutí a destrukci elektronky. V krajních případech se přehřáté sklo deformuje a bortí a někteří amatéři se možná setkali i s tím, že se elektronka vlastním vakuem prostě "vcucla" - vhodnější výraz mě nenapadá. Použití více větráků k rozptýlení proudu vzduchu může tuto potíž významně omezit. Mnoho amatérů používá úspěšně tuto metodu při převážně intervalovém provozu CW a SSB, ale nelze ji doporučit pro AM, FM, SSTV a RRTY s nepřerušovanou nosnou.
Další problém představují velké a zejména keramické elektronky, používané spíše na VKV. Pokud nejsou delší dobu v provozu, uvolňují se samovolně z materiálů použitých ve vnitřním systému elektronky ionty některých chemických prvků, které nelze nikdy zcela absolutně odstranit. Jde ponejvíce o vodík, dusík, uhlík a zejména kyslík. Jednotlivé ionty se spojují v molekuly příslušných plynů, které jsou obecně obsaženy ve vzduchu včetně H<sub>2</sub>O, jejichž koncentrace, byť velmi pozvolna, stoupá. Při dosažení určitého stupně koncentrace se nepatrné množství plynů ve vnitřním prostoru elektronky vysokým anodovým napětím ionizuje, dochází k přeskoku a elektronka si vesele práská, což jí vůbec neprospívá, zvláště změní-li se výboj v déletrvající elektrický oblouk. Dlouho skladované či zřídka činné elektronky je proto nutno zahořovat (lidově getrovat), což je o nich všeobecně známo. Getr (obvykle na bázi baria) je totiž aktivní až při určité teplotě. Docela užitečným nápadem je zhotovení samostatného zahořovacího přípravku do vzduchotěsného boxu podle obr.3, ve kterém můžeme též testovat turbíny a elektronky. Zahořovacích metod existuje celá řada. Při zahořování absorbuje getr uvnitř elektronky zbytky plynů a obnoví vakuum. I z tohoto důvodu je u keramických elektronek předepsán při každém nažhavování po zapnutí tzv. warm-up čas. Je důležitý i pro vyrovnání teploty zátavů a celého tělesa elektronky. U elektronek třídy 1kW je obyčejně 5 minut, u menších méně. Tento čas je dobré zajistit vhodným časovačem, který nemůžeme snadno obelstít, elektronka nás bude mít za to ráda a hned tak neodejde. Teprve po uplynutí času nahřívání můžeme pak nastartovat zdroj anodového napětí.
Z výše uvedených poznatků vyplývá, že při návrhu chladícího systému se snažíme v první řadě dodržet předepsaný přetlak, který měříme "U" manometrem. Pokud nedocílíme tohoto přetlaku, bude zřejmě nedostatečné i množství dopravovaného vzduchu Q<sub>A</sub>. Na druhé straně to není nutné s přetlakem příliš přehánět, protože elektronka má být ohřátá na takovou teplotu, která jí podle výrobce nejlépe vyhovuje, aby se průběžně sama getrovala. Větší přetlak znamená obyčejně i větší akustický hluk turbíny, případně proud vzduchu může v extrémních případech pískat jako meluzína.
Konečným směrodatným testem účinnosti chladícího systému bude měření teploty na vstupu a výstupu vzduchu. ARRL Handbook uvádí vzorec:
**P**<sub>**D**</sub> **= 169 Q**<sub>**A**</sub> **( T**<sub>**2** </sub>**/ T**<sub>**1** </sub>**- 1 )** kdy množství vzduchu Q<sub>A </sub>je v CFM, P ve Wattech (W), teplota °K
ten je ovšem zřejmě chybný, protože jeho aplikace dává výsledky řádově rozdílné od tabulkových hodnot. Krom toho je evidentní, že výsledek bude záviset na rozdílu výstupní a vstupní teploty dopravovaného vzduchu, nikoli na jejich poměru. Přesné výpočty patří do oboru klimatizací, pro radioamatéry je vhodnější jednoduchý vzorec, který ve své publikaci "Koaxialroehren und Topfkreise" uvádí Wolfgang Borschel DK2DO:
**Q**<sub>**A**</sub> **= __****2,8_Pa_**
**( T**<sub>**2** </sub>**- T**<sub>**1**</sub>**)**
kde Q<sub>A </sub>je v m<sup>3</sup>/h, T<sub>2 </sub>výstupní teplota a T<sub>1 </sub>vstupní teplota vzduchu.
Konstanta 2,8 platí pro provoz s nepřerušovanou nosnou (FM, RTTY, SSTV a pod.), pro SSB/CW je pak poloviční = 1,4\. Ještě menší konstantu cca = 1 můžeme volit v závislosti na způsobu foukání, viz WD4FAB výše. Chlazení bude ale záviset i na teplotní dilataci materiálů použitých v anodovém obvodu a jeho rozlaďování vlivem teploty, což již je jiná kapitola. Konečnou odpověď dá až praktické měření. K měření výstupní teploty vzduchu postačí obyčejný (někdy i kuchyňský zavařovací) teploměr. Ten ovšem vzhledem k vysokému napětí nebudeme strkat do anodového boxu, ale měříme vzduch vystupující ven. V dnešní době lze použít i bezdotykové infrateploměry. Za výstupní otvor vzduchu je vhodné umístit nějaké tepelné čidlo, které blokuje PA při nečekaném přehřátí, které nelze nikdy zcela vyloučit.
V dalším se zaměříme na dvě v současnosti populární elektronky,a to na triodu GS35b a tetrodu GU43b.
**Trioda GS35b**
Některé ruské datasheety uvádějí množství chladícího vzduchu 2500 l/min, což je 150 m<sup>3</sup>/h. Jiné zdroje obsahují i informace o chlazení katody a mřížky. Jedna kubická stopa se samozřejmě rovná 28,316 litrů. Po přepočtu je to tedy 88,3 CFM. To pro snazší porovnání s US prameny.
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/04.jpg)
Obr.4.: Cesta chladicího vzduchu v PA K8CU.
Podívejme se na nákres průchodu vzduchu na obr.4, jak je realizován v PA 50 MHz K8CU. Ten v podstatě odpovídá řešení dle obr.2, tlakový vzduch je přiváděn pod elektronku do spodní části chassis. V přepážce mezi vstupním a výstupním boxem je několik velkých otvorů, kterými vzduch prochází. Kompromisem mezi stíněním (testováno pro PA 50 MHz) a dostatečným průchodem vzduchu je 8 otvorů průměru 25 mm, zakrytých stínící síťkou. Ve stínícím krytu mřížkové části jsou dva otvory průměru 65 mm, umožňující cestu vzduchu od základny až k anodovému radiátoru. Zajištění velkého průřezu pro průtok vzduchu snižuje požadavky na přetlak a tím i výkonnost turbíny. Celkový proud vzduchu procházející přímo skrz spodní box vstupní části lehce splní i požadavky na chlazení katody a mřížky. Tyto byť nepatrné požadavky není vhodné opomíjet.
Tabulka uvádí množství vzduchu Q pro jednotlivé části elektronky GS35b:
|
**Objemové jednotky**
|
**Anoda**
|
**Katoda**
|
**Mřížka**
|
| :-: | :-: | :-: | :-: |
|
CFM
|
88,3
|
1,8
|
10,6
|
|
m<sup>3</sup>/h
|
150
|
3
|
18
|
|
m<sup>3</sup>/min
|
2,5
|
0,05
|
0,3
|
|
l/min
|
2500
|
50
|
300
|
|
Množství Q dopravovaného vzduchu
|
100%
|
2%
|
12%
|
Dále se pro danou elektronku uvádí maximální teplota radiátoru anody 200 °C, teplota základny (mřížka+katoda) 120 °C.
Dostupné prameny bohužel neuvádějí údaj o přetlaku. Lze odhadnout, že bude obdobný jako u srovnatelných triod 8877 nebo RD 1,5 XB, tj. 10 - 15 mm H<sub>2</sub>O.
Z konstrukčních a to zejména rozměrových důvodů může být pro tuto elektronku vhodná aplikace metody podle obr.3, kdy je tlakový vzduch přiváděn do anodového boxu a pouze malá část vzduchu ochlazuje základnu, tj. katodu elektronky. Nákres vzduchové cesty je na obr.5.
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/05.jpg)
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že k chlazení katody elektronky jsou potřebná pouhá 2% objemu vzduchu oproti anodovému radiátoru. Množství dopravovaného vzduchu ovšem závisí na profilu vzduchové cesty, tedy především na jejím průřezu. Teplosměnná plocha měděných žeber radiátoru je značná. Za výchozí hodnotu 100% budeme tedy považovat čistý celkový průřez mezi chladícími žebry anodového radiátoru. Zdálo by se, že k jeho výpočtu postačí známý vzorec S = r<sup>2</sup>, což by při průměru radiátoru 100mm odpovídalo téměř 80cm<sup>2</sup>. Není to však pravda, protože musíme ještě odečíst průřez středního jádra radiátoru a všech jeho žeber. Tím se dostaneme přibližně na polovinu, tedy na 40 cm<sup>2</sup>, aby se to dobře pamatovalo. Plocha odpovídající 2% ze 40 cm<sup>2</sup> je pouhých 0,8 cm<sup>2</sup>, zaokrouhleme tedy na 1 cm<sup>2</sup>, což je 100 mm<sup>2</sup>. Pro chlazení katody tedy postačí 8 otvorů průměru 4 mm, uspořádaných do kruhu kolem elektronky. Kdo nevěří, ať si to spočítá sám. Proud vzduchu z těchto otvorů je možné nasměrovat na katodu ještě spoilery z tenkého plechu, jak je na obr.5 naznačeno. Navíc, jak si někteří z nás připomenou z hodin fyziky, zúžením průřezu dochází ke zvýšení rychlosti proudění dle rovnice kontinuity
<dl>
<dl>
<dd>
|
S<sub>1 </sub>v<sub>1 </sub>= S<sub>2</sub> v<sub>2</sub>
|
</dd>
</dl>
</dl>
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/06.jpg)Obr.6\. Rychlost proudění v závislosti na průřezu vzduchové cesty
Rychlost proudění v místě zúžení je tedy nepřímo úměrná poměru průřezů. V našem konkrétním případě , kdy poměr průřezů je 40, zvýší se rychlost proudu vzduchu ofukujícího katodu oproti rychlosti v anodovém radiátoru 40-krát. Důsledkem je již zmíněné snížení požadavků na parametry turbíny. Ve srovnání s metodou použitou v konstrukci K8CU jde i o významné zjednodušení.
Pozorný čtenář si nyní jistě položí otázku, kam se ztratilo oněch 12% potřebných pro chlazení mřížky. I zde je nutný krátký exkurs do školních škamen, kdy jsme se učili, že teplo se šíří prouděním (konvekcí), vyzařováním (sáláním) a vedením. V našem případě zesilovače s uzemněnou mřížkou, což je nejčastější provedení, odvádí teplo z mřížkového prstence masivní základní deska z hliníku, který je pro tento účel nejdostupnějším materiálem. Tloušťka desky je nejvhodnější 5mm, tedy žádný kuprextit nebo sardinkový plech. To pro ty, kteří se shlédli v konstrukcích "lazy builders" a s tou leností už to tak trochu přehánějí. Prostě všechno chce své a pro vedení tepla neplatí žádný skinefekt. Z obr.3 je navíc zřejmé, že proudící vzduch před svým vstupem do anodového radiátoru ochlazuje i základní desku a těleso elektronky. Toho lze využít i tak, že na základní desku můžeme připevnit třeba zdroj předpětí řídící mřížky či jiné části, které vyžadují chlazení.
Rozměrově podobnými elektronkami jsou GS31b a GI39b. Mají jiné provedení hvězdicovitého radiátoru se silnějšími žebry (podobné jako GI7b), ale vnitřní kapacity, zesílení a ostatní mechanické rozměry jsou shodné. Hliníkový anodový radiátor má vzhledem k menší teplosměnné ploše žeber i menší účinnost, byl určen pro chlazení větším axiálním větrákem, proto je i povolená anodová ztráta nižší. Počítejme u těchto typů s maximálním výstupním výkonem do 500 W.
**Tetroda GU43b**
U této elektronky je na rozdíl od předchozí k dispozici ještě méně údajů. Všeobecně se uvádí množství dopravovaného vzduchu Q<sub>A</sub> = 100 m<sup>3</sup>/h. To vcelku odpovídá velikosti radiátoru anody se značným teplosměnným povrchem rhodiovaných měděných žeber. Dále se uvádí maximální teplota okolního prostředí 150°C. Stejný údaj platí pro maximální teplotu skleněné baňky elektronky. To ovšem nijak nedefinuje maximální teplotu vzduchu vystupujícího z radiátoru. Vcelku užitečný údaj o přetlaku nebyl bohužel též nalezen. Graficky jsou údaje o chlazení znázorněny v následující tabulce, převzaté z datasheetů. Pokud jsou vskutku reálné, neměly by být s chlazením větší problémy. Byť to není blíže specifikováno, z logiky věci vyplývá, že jednotlivé křivky °C platí zřejmě pro teplotu vstupního vzduchu. U ruské "military" elektronky by nás to nemuselo příliš překvapit. Polským ekvivalentem této elektronky je tetroda Q-1P/41\. Je v keramickém provedení a údajně má o něco málo větší zesílení.
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/07.jpg)
Pro chlazení této elektronky je též vhodné konstrukční uspořádání dle obr.3, zejména pokud zvolíme variantu s galvanicky uzemněnou stínící mřížkou a plovoucí katodou (G3SEK). V tomto případě se na odvádění tepla z elektronky podílí základní deska stejně jako u triody GS35b na obr.5\. Nižší povolená teplota ve srovnání s keramikou je u skleněné elektronky pochopitelná. Okamžikem pravdy bude opět měření teploty výstupního vzduchu. Zde je vhodné upozornit, že firma GES nabízí vratné tepelné pojistky na 145 °C, které je možné použít pro blokování PA při přehřátí.
**Ventilátory, turbíny**
Pro chlazení velkých elektronek se axiální ventilátory nehodí, protože u nich nelze dosáhnout dostatečného přetlaku. Maximálně je možné umístit je na výstup vzduchu, kdy "pomáhají" hlavnímu ventilátoru s radiálními lopatkami, čili turbíně. Radiální ventilátor je vskutku Francisova turbína naruby. Radioamatér se bude v řadě případů snažit o využití turbín nejrůznějšího původu s neznámými parametry, v tom případě nezbývá než danou turbínu podrobit praktické zkoušce, jak již bylo uvedeno. Velmi přibližně lze odhadnout, že čistý průřez výstupní příruby turbíny by měl být minimálně stejný jako čistý činný průřez radiátoru. Záleží ovšem i na průměru oběžného kola a počtu lopatek, počtu otáček, výkonu motoru atd. Jak již bylo řečeno, někteří výrobci uvádějí parametry v tabulkách, případně tzv. přetlakovou charakteristiku. Jako příklad si uvedeme tuzemskou radiální turbínu "Ratas 3132". Více vypovídá dále uvedená přetlaková charakteristika.
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/08.jpg)
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/09.jpg)
Tato turbína zřejmě pro elektronky řádu 1kW vyhoví. Akustický hluk se uvádí 62dB.
Existují i menší komerční turbíny, určené pro bytovou výstavbu, které by bylo možné využít pro menší elektronky. Charakteristika koupelnového radiálního větráku CATA CB-100, který je sympatický svými rozměry a provedením včetně hlučnosti 51 dB, vypadá takto:
![](/upload/ok1wpn/clanky/chlazeni_el/10.jpg)
Řešení otázky akustického hluku oproti dostatečnému chlazení bude vždy nezbytným kompromisem. Lze volit snížení otáček ventilátoru při RX nebo ještě lépe regulovat otáčky v závislosti na teplotě výstupního vzduchu včetně kombinace obou způsobů.
**Závěr**
Při konstrukci výkonových zesilovačů bývá zvykem, že se nejdříve zabýváme elektrickou částí s ohledem na její složitost či účinnost a teprve následně ostatní problematikou. Otázka chlazení bývá považována často za druhotnou. Přitom právě důkladná rozvaha při projektování designu mechanické části , která zahrnuje i chladicí systém, vede ke zmenšení geometrických rozměrů. To se samozřejmě příznivě projeví i při časté přepravě zařízení na contesty. V současné době se i na VKV pásmech upouští od klasiky, tj. "okapových rour", užívaných někdy před 50 lety a přechází se na různá pásková vedení atd. Není tedy až takovým problémem vměstnat PA 1kW do skříně velikosti normalizovaného racku o šířce 19 palců a výšce do 10 palců, chce to jen trochu prostorové představivosti. Není nic příjemného tahat na kótu almaru velikosti chladničky. Předkládaný článek, byť patří spíše do oboru klimatizační techniky, si klade za cíl řešení těchto problémů napomoci.
**Literatura**
_ARRL Handbook: Tube cooling_
_www stránky SM5BSZ_
_Wolfgang Borschel DK2DO: Koaxialroehren und Topfkreise_
_Katalog Atas Náchod_
_Katalog CATA ventilátory_
\ No newline at end of file
articles/2008/ci-v-interface-k-radiostanicim-icom.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "CI-V interface k radiostanicím ICOM"
perex_e = ".
Jedná se o velmi jednoduché zapojení, které jsme upravili tak, aby se celé vešlo do klasického 9-pin D-SUB konektoru. Úprava spočívá především v použití SMD součástek, které jsou běžně dostupné. S tímto CI-V interfacem lze řídit všechny radiostanice ICOM, které používají CI-V komunikaci.
.
.
"
tags = ["Článek"]
+++
.
Jedná se o velmi jednoduché zapojení, které jsme upravili tak, aby se celé vešlo do klasického 9-pin D-SUB konektoru. Úprava spočívá především v použití SMD součástek, které jsou běžně dostupné. S tímto CI-V interfacem lze řídit všechny radiostanice ICOM, které používají CI-V komunikaci.
.
.
.![](/upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/civ1.jpg)
* * *
Schéma:.![](/upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/01_s.jpg)
* * *
.Plošný spoj + plošný spoj v [PDF](../upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/ci-v_dps.pdf)
![DPS](/upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/dps.jpg)
* * *
.Osazovák:![Osazovák](/upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/osaz.jpg)
* * *
.Provedení:
![](/upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/civ2.jpg).![](/upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/civ3.jpg).![](/upload/ok1wmr/obrazky/ci-v/civ4.jpg).Původní zdroj: [http://www.qsl.net/g3vgr/civ.html](http://www.qsl.net/g3vgr/civ.html)
\ No newline at end of file
articles/2008/clenove.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "ČLENOVÉ"
perex_e = "
BAADER
Vojtěch
OK1UBO
BAYER
Jiří
OK1WVB
BLAHOUT
Václav
OK1FYX
DLABAČOVÁ
Petra
OK3MAD
DOUDA
Martin
OK1VKK
DUŠEK
František
HAVLÍČEK
Jiří
JANDA
Otto
KAFKA
Lukáš
OK1FKJ
KAISER
Jiří
OK1DFU
KASAL
Zdeněk
OK7KM
KONČÍK
Miroslav
OK1CDJ
KOLONIČNÝ
Ondra
OK1FIK
KUBÍK
Vladislav
KUPKA
Jaroslav
OK1WSN
MANCA
Štefan
OK1VTV
MEŠKÁN
Roman
OK1DUB
NAJMAN
Miroslav
OK1WPN (SK)
NOVÁK
Petr
OK1WHO
PAČÍSKA
Jonáš
OK1WRZ
PANUŠKA
Jan
OK1VKQ
PRIŠTIC
Václav
OK1PNE (SK)
PROCHÁZKA
Josef
PŘIBYL
Štěpán
OK1WMR
RYBKA
Michal
OK1RS
RYBKOVÁ
Alexandra
OK1PRI
ŘEZNÍČEK
Pavel
SCHINDLER
Roman
OK1GP
STEIDL
Gerhard
OK1AOF
ŠESTÁK
Ivo
OK1-36068
VOŘÍŠEK
Michael
OK1FVN
VOTÁPEK
Jakub
WEIS
Richard
OK1XVZ
ZEDNÍK
Vladimír
stav k 1. 1. 2008
"
tags = ["Článek"]
+++
BAADER
Vojtěch
OK1UBO
BAYER
Jiří
OK1WVB
BLAHOUT
Václav
OK1FYX
DLABAČOVÁ
Petra
OK3MAD
DOUDA
Martin
OK1VKK
DUŠEK
František
HAVLÍČEK
Jiří
JANDA
Otto
KAFKA
Lukáš
OK1FKJ
KAISER
Jiří
OK1DFU
KASAL
Zdeněk
OK7KM
KONČÍK
Miroslav
OK1CDJ
KOLONIČNÝ
Ondra
OK1FIK
KUBÍK
Vladislav
KUPKA
Jaroslav
OK1WSN
MANCA
Štefan
OK1VTV
MEŠKÁN
Roman
OK1DUB
NAJMAN
Miroslav
OK1WPN (SK)
NOVÁK
Petr
OK1WHO
PAČÍSKA
Jonáš
OK1WRZ
PANUŠKA
Jan
OK1VKQ
PRIŠTIC
Václav
OK1PNE (SK)
PROCHÁZKA
Josef
PŘIBYL
Štěpán
OK1WMR
RYBKA
Michal
OK1RS
RYBKOVÁ
Alexandra
OK1PRI
ŘEZNÍČEK
Pavel
SCHINDLER
Roman
OK1GP
STEIDL
Gerhard
OK1AOF
ŠESTÁK
Ivo
OK1-36068
VOŘÍŠEK
Michael
OK1FVN
VOTÁPEK
Jakub
WEIS
Richard
OK1XVZ
ZEDNÍK
Vladimír
stav k 1. 1. 2008
articles/2008/cq-world-wide-dx-rtty-2008.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "CQ World Wide DX - RTTY - 2008"
perex_e = "
RTTY - digitální druh provozu. CQ WW DX RTTY - nejlepší příležitost vyzkoušet si tento zajímavý druh komunikace v praxi. Za měsíc nás čeká CQ WW DX SSB a tak je tento závod i dobrou přípravou a možností vyzkoušet zařízení.
.
.
.
"
tags = ["Článek"]
+++
RTTY - digitální druh provozu. CQ WW DX RTTY - nejlepší příležitost vyzkoušet si tento zajímavý druh komunikace v praxi. Za měsíc nás čeká CQ WW DX SSB a tak je tento závod i dobrou přípravou a možností vyzkoušet zařízení.
.
.
.
Značka: **OL7C**Závod: CQ World Wide DX - RTTY - 26\. - 28\. 9\. 2008[oficiální web závodu](http://www.cqwwrtty.com/) - [3830 výsledek](http://lists.contesting.com/archives/cgi-bin/namazu.cgi?query=2008+WW+RTTY+OL7C&submit=Search!&idxname=3830&max=10&result=normal&sort=date%3Alate) - [odeslat vlastní výsledek do 3830](http://www.hornucopia.com/3830score/)
..Spojení: 974
Země DXCC: 133CQ zón: 56Body celkem: **642 669**
.Vybavení:ANT: 3el. tribander 20/15/10@14m, 5el. -10m@12m, J-anténa 40m, vertikál 40m, dipól 80m
RIG: IC-756PROIII+MK2R+ACOM1000 (1kW)[![](/upload/ok1wmr/obrazky/2008_09_rtty/dxcc_s.gif)](http://www.ok1kvk.cz/upload/ok1wmr/obrazky/2008_09_rtty/dxcc.gif)zajímavá statistika podle počtu spojení do zemí (10 nejlepších)
.[![](/web/images/phocagallery/zavody/2008/2008_09_rrty/thumbs/phoca_thumb_m_01.jpg)](index.php/fotogalerie/24-) [![](/web/images/phocagallery/zavody/2008/2008_09_rrty/thumbs/phoca_thumb_m_02.jpg)](index.php/fotogalerie/24-)[Fotogalerie](index.php/fotogalerie/24-)
.
\ No newline at end of file
articles/2008/cq-world-wide-dx-ssb-2008.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "CQ World Wide DX - SSB - 2008"
perex_e = "I tento rok jsme se zúčastnili jednoho z největších závodů na krátkých vlnách. Tentokrát jsme odjeli celých 48h závodu s naším již standardním vybavením. Celkem jsme navázali 2350 platných spojení a dosáhli 1642816 bodů.
.
.
.
"
tags = ["Článek"]
+++
I tento rok jsme se zúčastnili jednoho z největších závodů na krátkých vlnách. Tentokrát jsme odjeli celých 48h závodu s naším již standardním vybavením. Celkem jsme navázali 2350 platných spojení a dosáhli 1642816 bodů.
.
.
.
Značka: **OL7C**Závod: CQ World Wide DX - Phone - 25\. - 26\. 10\. 2008[oficiální web závodu](http://www.cqww.com/) - [3830 výsledek](http://lists.contesting.com/archives/cgi-bin/namazu.cgi?query=CQWW+SSB+OL7C&submit=Search!&idxname=3830&max=10&result=normal&sort=date%3Alate) - [odeslat vlastní výsledek do 3830](http://www.hornucopia.com/3830score/)
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"> <meta name="ProgId" content="Word.Document"> <meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"> <meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"> <link rel="File-List" href="file:///C:\DOCUME~1\MICHAL~1\LOCALS~1\Temp\msohtml1\01\clip_filelist.xml"> <style> &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt; </style> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"> <meta name="ProgId" content="Word.Document"> <meta name="Generator" content="Microsoft Word 11"> <meta name="Originator" content="Microsoft Word 11"> <link rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CMICHAL%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtml1%5C01%5Cclip_filelist.xml"> <style> &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt; </style> .
<colgroup><col style="width: 37pt; text-align: left;" span="2" width="49"> <col style="width: 34pt; text-align: left;" width="45"> <col style="width: 29pt; text-align: left;" width="39"> <col style="width: 31pt; text-align: left;" width="41"> <col style="width: 38pt; text-align: left;" span="2" width="50"></colgroup>
| **BAND** | **QSO** | **CQ** | **DXC** | **DUP** | **POINTS** | **AVG** |
| 160 | 2 | 1 | 2 | 0 | 2 | 1.00 |
| 80 | 875 | 12 | 67 | 20 | 999 | 1.14 |
| 40 | 165 | 15 | 50 | 3 | 250 | 1.52 |
| 20 | 898 | 31 | 106 | 9 | 2006 | 2.23 |
| 15 | 407 | 28 | 68 | 4 | 995 | 2.44 |
| 10 | 3 | 3 | 3 | 0 | 4 | 1.33 |
| **TOTAL** | **2350** | **90** | **296** | **36** | **4256** | **1.81** |
| **TOTAL SCORE : 1 642 816** |
.![](/upload/ok1wmr/obrazky/2008_10_cqdx/rate.gif).
Vybavení:ANT: 3el. tribander 20/15/10@14m, 5el. -10m@12m, J-anténa 40m, vertikál 40m, dipól 80m
RIG: IC-756PROIII+MK2R+ACOM1000 (1kW).[![](/web/images/phocagallery/zavody/2008/2008_10_cqdxssb/thumbs/phoca_thumb_m_P1010001.jpg)](index.php/fotogalerie/category/32-) [![](/web/images/phocagallery/zavody/2008/2008_09_rrty/thumbs/phoca_thumb_m_02.jpg)](index.php/fotogalerie/category/32-)[Fotogalerie](index.php/fotogalerie/category/32-)
.
\ No newline at end of file
articles/2008/cq-world-wide-wpx-cw-2008.md deleted 100644 → 0
View file @ 7020a63e
+++
title = "CQ World Wide WPX - CW - 2008"
perex_e = "I když tento víkend probíhala Bambiriáda, na které se náš radioklub také prezentoval, zúčastnili jsme se z nového pracoviště na KV pásma z Blatenského vrchu i telegrafní části celosvětového závodu CQ WW WPX pod naší závodní značkou OL7C. Celkem se nám podařilo navázat za 2700 spojení. . . . "
tags = ["Článek"]
+++
I když tento víkend probíhala Bambiriáda, na které se náš radioklub také prezentoval, zúčastnili jsme se z nového pracoviště na KV pásma z Blatenského vrchu i telegrafní části celosvětového závodu CQ WW WPX pod naší závodní značkou OL7C. Celkem se nám podařilo navázat za 2700 spojení. . . .
O víkendu jsme ze zúčastnili druhé části CQ WW WPX Contestu tedy části CW. Vzhledem k tomu že termín závodu kolidoval s termínem Bambiriády, kde se naši členové opět [prezentovali](index.php/akce/35-akce/129-jaka-byla-bambiriada-2008), celý závod jsme odjeli ve dvou společně s Pavlem OK1AW. Na naše vysílací stanoviště na Blatenské vrchu jsme dorazil v pátek kolem 15.00\. Později s ke mně připojil Gert OK1GP a společně jsme natáhli [novou anténu na 40m](index.php/fotogalerie/12-). Po jejím úspěšné instalaci jsme se jali ji naladit. To nám nedělalo žádné problémy. Při zkoušce všech ostatních antén jsme zjistili že ANT na 80m ladí moc vysoko v SSB pásmu. Po asi trojité sundání prodlužování a zkracování se ji nakonec povedlo naladit do CW pásma. Problém byl pouze s 3el YAGI kde jsme nemohli přijít na to proč neladí. Nakonec jsme objevili na střeše spojku koaxů která byla mokrá. Po rozebrání, vysušení, spojení bylo vše OK. Nakonec všechny ANT jevili PSV téměř 1:1, takže nebylo třeba tuner. To by tedy bylo. Jako další krok bylo třeba sestavit vysílací pracoviště spolu s PC a deníkem. Jako zařízení jsme použili FT-2000 a PA ACOM1000, jako deník Wintest. Vše se povedlo nainstalovat celkem bez problémů. Jediný problém byl s připojením k Internetu. Problém byl vyřešen ve spolupráci s operátorem až v sobotu po poledni, takže do té doby jsme jeli bez clusteru. V závodě jsme se s Pavlem střídali po 4 hodinách což bylo až až. Ale na druhé straně byl alespoň krátký čas si ty 4 hodiny odpočinout. Jak je vidno z grafu níže, podmínky byly celkem slušné a chodilo to celkem dobře. Trochu slabší to bylo v sobotu na 10m ale vynahradili jsme si to v neděli, kdy se pásmo otevřelo a i tam jsme udělali slušný počet spojení. Vzhledem k pracovním povinnostem v pondělí jsme naše učinkování v závodě zakončili kolem 19.30 UTC (21.30 LT).
Konečný výsledek předčil naše očekávání. Náš cíl byl původně se alespoň vyrovnat výsledku dosaženému v SSB části, ale nakonec to bylo trochu lepší což nás samotné příjemně překvapilo.
Na závěr bych chtěl celý závod zhodnotil jako velmi příjemný pobyt na B.vrchu. Víkend nám navíc zpříjemnilo tradiční setkání vlastníku hadrákových Ferrari (Velorex), které se na Blatenském vrchu koná již tradičně.
Škoda jen že nebylo více operátorů, ale to zřejmě tím že zájem a CW už není takový jako dříve. Možná tím, že nikdo nezažil jak je to příjemný pocit udělat CW spojení, případně zažít pile-up v podobném závodě. Takže nakonec díky všem za spojení a těšíme se na další závody.
.
| **BAND** | **QSO** | **DUP** | **PFX** | **POINTS** | **AVG** |
| 160 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 80
| 79 | 0 | 12 | 169 | 2.14 |
| 40
| 582 | 0 | 256
| 1633 | 2.81 |
| 20
| 1282 | 0 | 422 | 2362 | 1.84 |
| 15
| 445 | 0 | 100 | 632 | 1.42 |
| 10
| 311 | 0 | 33 | 359
| 1.15 |
| **TOTAL** | **2700** | **0** | **823** | **5155** | **1.91** |
.Celkový výsledek: **4 242 565** bodů.![RATE](/upload/ok1wmr/obrazky/2008_05_wpx/rate.jpg).Fotky jsou k nahlédnutí ve [fotogalerii](index.php/fotogalerie/12- "fotogalerie")[](index.php/fotogalerie/12- "fotogalerie")..
\ No newline at end of file