perex_e = "Po skončení 2. světové války se v Československu začaly znovu obnovovat odbočky spolku ČAV – Českoslovenští amatéři vysílači. V Karlových Varech u zrodu odbočky stáli p.Mašek, Tauc a Langmiler. Po čase vznikla karlovarská klubová stanice OK1OKV, písmeno O znamenalo “odbory”, protože kluby vznikaly převážně při odborových organizacích podniků. Po založení Svazarmu roku 1953 přešly radioamatérské kluby pod jeho správu, i když šlo vlastně o paradox, kdy pacifisticky zaměřená organizace byla začleněna do složky s výrazně militantním programem. Nastala dlouhé období let studené války se všemi důsledky. Odmyslíme-li si ovšem nepříjemný vliv tehdejší ideologie včetně neustálého dohledu STB a kádrování (radioamatéři byli považováni za potenciální špiony), pro existenci a činnost radioklubů byla důležitá finanční podpora státních orgánů. Nebyla enormní, ale byla. Řada mladých lidí získala v klubech první technické poznatky a hluboký zájem, takže jejich další cesta vedla zpravidla na elektrotechnické školy. Pokud dnes hovoříme ve vztahu k EU o relativně kvalifikované pracovní síle, nelze popřít, že její základy byly položeny právě v tomto období.
Technická erudice řady členů se projevila i ve vztahu k občanům. Dnes již málokdo ví, že po zahájení vysílání Československé televize byl první televizní vysílač na Klínovci dílem nadšenců – radioamatérů a teprve později bylo instalováno továrně vyrobené zařízení.
V r. 1956 byla Radioklubu přidělena současná značka OK1KVK, která měla při tehdejším krajském uspořádání symbolizovat svou zkratkou KarloVarský Kraj. Radioklub měl až do změny územního uspořádání v r. 1960 statut krajského radioklubu a byl tedy i odpovídajícím způsobem vybaven a dotován. V té době sídlil na dnešním nábřeží Jana Palacha čp. 14. V prostorách byla velká učebna, mechanická dílna vybavená strojním zařízením včetně soustruhu, elektrotechnická dílna s měřícími přístroji, sklad materiálu a v podkroví provozní místnost s výkonnými vysílačkami, které byly převážně zkonstruovány a vyrobeny členy klubu.
Kritický zlom nastal v srpnu r.1968. Po obsazení vysílačů Klínovec, Krašov a Stará Role okupačními vojsky byl během jediné noci opraven některými členy starší výkonný lodní vysílač, který ještě po dva dny šířil program dosud svobodného studia Československého rozhlasu Plzeň, než bylo i toto studio umlčeno a nastoupilo období “Rádia Fltava”. Po léta jsme o těchto událostech mlčeli, takže upadly v zapomenutí.
Po skončení 2. světové války se v Československu začaly znovu obnovovat odbočky spolku ČAV – Českoslovenští amatéři vysílači. V Karlových Varech u zrodu odbočky stáli p.Mašek, Tauc a Langmiler. Po čase vznikla karlovarská klubová stanice OK1OKV, písmeno O znamenalo “odbory”, protože kluby vznikaly převážně při odborových organizacích podniků. Po založení Svazarmu roku 1953 přešly radioamatérské kluby pod jeho správu, i když šlo vlastně o paradox, kdy pacifisticky zaměřená organizace byla začleněna do složky s výrazně militantním programem. Nastala dlouhé období let studené války se všemi důsledky. Odmyslíme-li si ovšem nepříjemný vliv tehdejší ideologie včetně neustálého dohledu STB a kádrování (radioamatéři byli považováni za potenciální špiony), pro existenci a činnost radioklubů byla důležitá finanční podpora státních orgánů. Nebyla enormní, ale byla. Řada mladých lidí získala v klubech první technické poznatky a hluboký zájem, takže jejich další cesta vedla zpravidla na elektrotechnické školy. Pokud dnes hovoříme ve vztahu k EU o relativně kvalifikované pracovní síle, nelze popřít, že její základy byly položeny právě v tomto období.
Technická erudice řady členů se projevila i ve vztahu k občanům. Dnes již málokdo ví, že po zahájení vysílání Československé televize byl první televizní vysílač na Klínovci dílem nadšenců – radioamatérů a teprve později bylo instalováno továrně vyrobené zařízení.
V r. 1956 byla Radioklubu přidělena současná značka OK1KVK, která měla při tehdejším krajském uspořádání symbolizovat svou zkratkou KarloVarský Kraj. Radioklub měl až do změny územního uspořádání v r. 1960 statut krajského radioklubu a byl tedy i odpovídajícím způsobem vybaven a dotován. V té době sídlil na dnešním nábřeží Jana Palacha čp. 14. V prostorách byla velká učebna, mechanická dílna vybavená strojním zařízením včetně soustruhu, elektrotechnická dílna s měřícími přístroji, sklad materiálu a v podkroví provozní místnost s výkonnými vysílačkami, které byly převážně zkonstruovány a vyrobeny členy klubu.
Kritický zlom nastal v srpnu r.1968. Po obsazení vysílačů Klínovec, Krašov a Stará Role okupačními vojsky byl během jediné noci opraven některými členy starší výkonný lodní vysílač, který ještě po dva dny šířil program dosud svobodného studia Československého rozhlasu Plzeň, než bylo i toto studio umlčeno a nastoupilo období “Rádia Fltava”. Po léta jsme o těchto událostech mlčeli, takže upadly v zapomenutí.
